Praktické spojenie so Stvoriteľom

Praktické spojenie so Stvoriteľom 

 


Magický výcvik duše – X. kapitola knihy Brána k opravdovému zasvěcení

V teoretické části této učební osnovy se zmiňuji o pojmu Boha. Pokročilý mág může s uskutečněním tohoto pojmu již započít. Dříve než přikročí k praktickému zpracování tohoto posledního úseku svého vývoje, nechť se přesvědčí, zdali astrální školení všech stupňů dokonale ovládá, zdali dosáhl absolutní magické rovnováhy a zušlechtil svoji duši natolik, aby v ní mohl Bůh přebývat.

O praktickém spojení s Bohem mluví mnoho církví. Většina jich zastává názor, že se postačí k Bohu modlit, uctívat Ho a vzdávat Mu díky, čímž může dojít ke spojení. Ovšem mágovi, jenž se poctivě propracoval svízelnou cestou vývoje až k tomuto stupni, toto tvrzení církví nepostačí. Bůh je pro mága absolutní Pravdou, je pro něho to Nejvyšší, Nejzákonitější, co vůbec může existovat. Proto také mág hned z počátku svého zasvěcení na svém vzestupu plně respektoval tuto zákonitost se zřetelem na univerzální zákony, těmito zákony se řídil a vědomě je v sobě pěstil. V této univerzální zákonitosti musí být Bůh chápán.

Každý mág ať křesťan, žid, buddhista, muslim, hind, brahmán nebo vyznavač jiné církve, jdeli cestou zasvěcení, musí při svém pojmu o Bohu univerzální zákonitost bezpodmínečně respektovat.
Křesťan bude mít za svůj nejvyšší ideál Krista, bude ho uctívat a přizná mu rovněž všechny čtyři základní vlastnosti, základní kvality nebo aspekty, které se vyznačují Všudypřítomností. Ony čtyři základní vlastnosti jsou:
Všemohoucnost, Moudrost nebo Vševědoucnost, Všeláska nebo Milosrdenství a Nesmrtelnost. Ve svém Kristu nebude tudíž mág manifestovat pouze jedinou kvalitu, nýbrž s ohledem na univerzální zákony a analogii čtyř živlů bude v Kristu vidět a uctívat nejvyšší Božství. Totéž platí o přívrženci Buddhismu nebo jiné náboženské nauky. Jestliže mág správně pracuje a je magicky zralý, vybuduje svůj božský princip podle těchto čtyř základen s jejich základními vlastnostmi živlům odpovídající a těmito čtyřmi základními aspekty svého Božství bude zastupovat svůj nejvyšší názor o Bohu.

Představu svého Boha nemusí upnout na nějakou právě žijící nebo kdysi žijící osobnost, nýbrž představa může být i symbolická. Jestliže si mág zvolí za symbol svého nejvyššího Božství, Krista, Budhu, Dévi, Slunce, Světlo nebo Plamen nebo cokoliv jiného, je to v postatě totéž. Nejde zde ani tak o představu jako spíše o kvalitu, kterou do své představy vloží. V každém případě musí pro mága jakéhokoliv náboženského vyznání být jeho představa o Bohu to Nejvyšší, Nejmilejší, Nejcennější a Nejuctivatelnější, nad kterým jíž nic vyššího nemůže existovat.

Ke styku respektive ke spojení se svým Bohem může dojít čtverým způsobem. První způsob je mysticko-pasivní, druhý magicko-aktivní, třetí konkrétní a čtvrtý způsob je forma abstraktní. Pravý mág má ovládat všechny čtyři způsoby. Pro svůj pozdější trvalý styk může pak volit způsob, jemu nejlépe vyhovující.

Mysticko-pasivní formu spojení s Bohem sleduje většina svatých a všichni věřící, jimž se v náboženském zanícení nebo v extázi božský princip jakkoli projevil. Projevení Boha se řídí vždy podle nejvyššího nazírání mága. Křesťanovi se zjeví Bůh v některém známém symbolu např. v podobě Krista, bílé holubice, Ducha svatého, v podobě kříže atd. Tyto podrobnosti nejsou ani tak důležité, jako je spíše důležitá božská vlastnost, ve které se Bůh jednotlivci projevuje. Jak hluboko, intenzívně a pronikavě se Bůh jednotlivci projeví, závisí na jeho duchovní a duševní zralosti. Tento způsob zjevení Boha prožívají všichni ti, kdož přijdou hlubokou meditací nebo modlitbou do tzv. extatického stavu. Všichni mystikové, teosofové, Bhakti-yogíni atd. vidí v této formě zjevení Boha dosažení svého vytouženého cíle. V historii nalezneme mnoho záznamů o tomto mystickém spojení s Kristem a není proto třeba je jednotlivě uvádět.

Druhý způsob zjevení Boha je magicko-aktivní, který prožívá většina mágů. Školený mág se snaží přiblížit svému Bohu voláním, respektive vstoupit s ním do styku. I zde jde o formu extatickou s tím rozdílem, že se nedostavuje jako průvodní jev, jako je tomu u prvého způsobu zjevení, nýbrž dochází k němu vědomě stupeň za stupněm. Při tomto způsobu zjevení spěje nitro, to jest duch mága polovinu cesty vzhůru k Bohu a druhou polovinu jde Bůh mágovi vstříc. Volání Boha tímto magicko-aktivním způsobem je volání teurgické, skutečně magické, které si mág smí dovolit jen tehdy, když dosáhl pravý stupeň zralosti. Je věcí jednotlivce, jak volání provede, protože není pro to zvláštní metody.

Jak mysticko-pasivní, tak i magicko-aktivní volání Boha se může dít buď konkrétní nebo abstraktní formou. Při konkrétním volání dá mág svému Bohu určitou podobu, kdežto abstraktní volání spočívá na představě abstraktní božské ideje (božských vlastností).

Praxe jednotlivých možností zjevení božského pojmu je velmi jednoduchá. Medituje-li mág v odpoutání, tedy v akášickém principu, tj. v tranzu o svém Bohu a o Jeho Vlastnostech (Ctnostech), a zjeví-li se mu při této meditaci očekávaný božský symbol, jde v tomto případě o mysticko-pasivní způsob zjevení Boha. Volá-li ale mág pomocí své plastické meditace buď mimo sebe anebo v sobě jednotlivé vlastnosti Boha bez ohledu na to, zdali má pro tyto vlastnosti formu konkrétní nebo abstraktní, jedná-li se o magicko-aktivní způsob volání Boha.


Kdo ve svém vývoji dospěl až k tomuto bodu, může kromě mysticko-pasivního spojení s Bohem dosáhnout i spojení magicko-aktivního. Proto dávám přednost metodám, týkající se konkrétní i abstraktní formy, které může mág ovládat. Velmi dobré předběžné cvičení ke konkretizování Boha spočívá v tom, postavit před sebe obraz, sošku nebo symbol uctívajícího Božství.

Mág, sedě v ásaně, zírá intenzivně na obraz tak dlouho, až se mu – zavře-li oči – obraz objeví. Při zírání na obraz jeho uctívaného Božství může potom toto Božství také na vedlejší bílé ploše opět vidět. Toto zobrazování Božství napomáhá mágovi k zjevování se jeho Boha.


Nechť toto předběžné cvičení opakuje tak dlouho, až si dokáže v každé době, za každé situace a na každém místě bez jakékoliv námahy své uctívané Božstvo živě představit. Představovaný obraz může potom spojit s dotyčnými božskými vlastnostmi. Nedokáže hned na poprvé spojit svůj obraz se všemi čtyřmi základními božskými vlastnostmi, o nichž meditoval v předběžném stupni.

Vezme tedy jednu vlastnost po druhé. Konkretizování božské vlastnosti do představovaného obrazu je velmi důležité a musí být tak dlouho opakováno, až mág své Božství vybavené všemi čtyřmi vlastnostmi skutečně pocítí. Jakmile toho mág dosáhl, představí si svůj uctívaný obraz nikoliv jako obraz, nýbrž s veškerou intenzitou skutečně žijící, působící, zářící, jakoby Božství, jeho osobní Bůh stál vskutku před ním. To je tak zvané konkrétní spojení s Božstvím mimo sebe. Čím častěji mág tuto metodu opakuje, tím silnější a působivější bude před sebou mít vizuální procítěné Božství.

Je-li si mág jist tím, že vše, co o pojmu Boha a jeho realizaci rozumí, vložil do svého uctívaného obrazu, nechť si myslí, že toto živé Božství, které před ním v plné záři stojí se všemi čtyřmi základními vlastnostmi, zaujímá celé jeho tělo, že tedy do něho vstupuje a zastává místo jeho duše. Toto nechť mág opakuje tak často, až v sobě ucítí Božství tak silně, že při této metodě ztratí své osobní vědomí a považuje sám sebe za představované Božství.

Častým opakováním tohoto splynutí s Božstvím převezme mág vlastnosti, které do svého obrazu konkretizoval. Nepůsobí v něm již jeho osobní Já, nýbrž jeho Božství. Zažije-li takto konkrétní božské splynutí jeho osobního Boha a z úst mágových nemluví již jeho vědomí, jeho duše, jeho duch, nýbrž v něm se projevující Duch Boží. V téže okamžiku splývá mág se svým Bohem, stává se po dobu splynutí sám Bohem a je účasten všech základních Vlastností jeho s ním spojeného Božství.

Metoda konkretizování spojení s Bohem je pro další magickou praxi velmi důležitá, neboť mág se musí umět spojit tímtéž způsobem také s Božstvím jiného náboženství. Tuto praxi vyžaduje jak zaklínací magie, tak i teurgie, neboť jedině takto může mág spojení s Božstvím kdykoliv přivodit a podřízené bytosti přimět k provádění jeho vůle.

Je samozřejmé, že je tímto způsobem mág schopen spojit se s božským principem v té míře, že veškeré síly konkretizovaného Božství, s nímž se duševně spojí, jsou vlastní i jemu a zůstanou vněm jako vlastnosti tehdy, když s představou není přímo spojen. Tyto božské vlastnosti nazýváme my zasvěcenci magickými schopnostmi, silami nebo Siddhis.

Ovládá-li mág dobře konkrétní spojení s jeho představovaným Božstvím započne s uskutečňováním abstraktní formy spojení s Bohem. Z počátku může božskou ideu vázat na pomocnou představu jako např. na světlo, oheň apod., později od ní upustí a promítne nejdříve mimo sebe a pak ve svém nitru a výhradně jakost božské vlastnosti. Tuto váže rovněž nejdříve na tělesný orgán živlům odpovídající, takže pocítí abstraktně např. Všemohoucnost v hlavě, Lásku v srdci atd.

Častým opakováním tohoto cvičení se mág s abstraktní božskou ideou ztotožní natolik, že představa tělesné části nebo oblasti odpadne. Nyní může ony čtyři základní vlastnosti sloučit v jednu jedinou ideu, která nechá pojem Boha v nejvyšší možné formě prožívat v jeho nitru. Vytrvalými cviky manifestací Boha prohloubí, takže si bude připadat být sám Bohem. Tak dalece musí jít splynutí s Bohem, že po dobu meditace mág nepocítí Boha ani mimo sebe ani v nitru. Subjekt a objekt se musí vzájemně prolínat a mág si uvědomuje pouze toto jediné: „Jsem Bohem“ nebo jak praví Ind ve svých Védách:
„Tat tvam asi / To jsi Ty!“

Dospěl-li mág až sem, ukončil po astrální stránce svůj magický vývin. Dalšími cviky potřebuje své meditace již jen prohlubovat a své Božství zesilovat.


STYK S BOHY

Jakmile mág v uskutečňování Boha dospěl tak daleko, že se může spojit s každým Božstvím, s každou Inteligencí a s každou vysokou Božskou Bytostí, je schopen působit v jakékoliv sféře nikoliv jako mág, ale jako Bůh.

Tím zakončuji magický výcvik duše posledního stupně. V tomto směru nemám mágovi již co říci, neboť se stal zajedno s Bohem a co ve svém božském spojení vysloví nebo rozkáže je tolik, jako by to byl vyslovil Bůh sám. Mág se nyní podílí na všech čtyřech základních vlastnostech jeho Boha, s nímž je spojen.


Súvisiace články 

 Stvoriteľ & jeho (meta)fyzické idey 
Elementárne základy

Ákáša
O duchoch

 Satan. Vládca temnôt  
Život po smrti fyzického tela


Artemius

Red circle and pentagram on a black background