Podstata astrálneho cestovania

Astrálne cestovanie nie je o technikách, ale o pochopení procesov, ktoré k nemu vedú…

 

Vážený potenciálny astrálny cestovateľ. Robert BRUCE je skutočným preborníkom v obore astrálneho cestovania či OBE. Okrem nespočetného množstva exteriorizácií astrálneho tela však tento fenomén dokázal aj vedecky zmapovať, čím svetu dal vynikajúce informácie o procesoch, ktoré sa pred, počas a po astrálnom cestovaní dejú na pozadí našej psyché, a ktoré sú rozhodujúce pre úspešnosť ako vedomých astrálnych ciest tak lucidného snívania a pochopenia príčin spánkovej paralýzy, ktoré s astrálnym cestovaním zdieľajú spoločného menovateľa.

Doplňujúce články: 
Astrální cestování: Robert Bruce
Ako sa naučiť astrálne cestovať
Spánková paralýza – osobné zážitky
Vysvetlenie spánkovej paralýzy
Astrál počas života a po ňom
Lucidné snívanie verzus Astrálne cestovanie
Astrál
Cvičenia astrálnej projekcie
Astrální cestování: Robert Bruce
Meditačný tranz pomocou špičkových technológií
Vaše otázky, naše odpovede
Život po smrti fyzického tela
Stvoriteľ & jeho (meta)fyzické idey
Zlatý kľúč

Neuvěřitelný efekt rozdělení mysli

Časť textu tu uverejneného pochádza z knihy Astrální cestování v praxi

Co se vlastně odděluje od fyzického těla při mimotělním zážitku? A co zůstává? Co během něj chrání celistvost mysli a paměti? Mnozí lidé se bojí pokoušet se navozovat OBE, neboť tyhle otázky nebyly nikdy uspokojivě vysvětleny. Všude jen samé polovičaté teorie, dohady a mýty.

Sylvan Muldoon a Hereward Carrington, dva dřívější výzkumníci OBE, se ve své knize Projection of the Astral body (Projekce astrálního těla) snažili vyrovnat se s otázkou duality vědomím, že při OBE existuje člověk ve dvou tělech současně. Muldoon zastával názor, že fyzický mozek přijímá ve stejném čase dva soubory vjemů. Podle něj přicházely jedny z fyzického těla a druhé z jeho projektovaného dvojníka prostřednictvím stříbrného vlákna nebo šňůry. Smyslové orgány fyzického těla, tvrdil Muldoon, pokračovaly ve funkcí i poté, co bylo toto tělo očividně ponecháno prázdné, tedy po dvojníkově výstupu z těla během OBE.

Podobně jako všichni dřívější výzkumníci OBE ani Muldoon a Carrington nevzali v úvahu možnost, že vědomí může dál fungovat ve stejném čase v obou tělech. Předpokládají, že fyzické tělo musí během OBE zůstat prázdné jako bezduchá skořápka. To je přirozené. Oddělení od fyzického těla během vědomé ho výstupu při navození OBE doprovází velmi silný vnitřní vjem. Předpokladu o prázdném těle se dostalo širokého přijetí a mnozí ho akceptují stále. Tato víra vzešla ovšem ze základní chyby při pozorování.

Většina lidí stále věří, že fyzické tělo během OBE zůstává prázdné nestřežené a odhalené. Mnozí si dokonce myslí, že při OBE jejich duch nebo duše fyzické tělo opouští – někteří to nazývají putování duše. Tato přesvědčení dala vzniknout obavám o bezpečí fyzického těla-mysli – znepokojením, že prázdné tělo může být během mimotělního zážitku ukradeno nebo posednuto.

Předpoklad o prázdném těle zplodil během let četná přesvědčení a rituály: víru v magickou ochranu a strážné bytosti a rituály pro zajištění bezpečnosti během OBE. Jeden autor New Age literatury mi řekl, že se všichni projektující musí vykoupat ve vysvěcené slané vodě, spoutat sami sebe železnými řetězy a provést složité rituály a modlitby, aby během OBE ochránili své domněle prázdné fyzické tělo a mysl.

Zážitek oddělení od fyzického těla a projekce mimo něj je mimořádně niterný a přesvědčivý. Velmi zřetelné je také vnímání, že člověk nyní existuje nezávisle na fyzickém těle. Nicméně tyto prožitky projektujícím neumožňují vnímat skrytý efekt rozdělení mysli. Jak je to možné? Úspěšně do paměti uložený OBE umožňuje zapamatovat si pouze jednu stranu zkušenosti – a sice ze strany projektovaného dvojníka. Pokud je projekce neúspěšná, vzpomínky pocházejí výlučně z fyzického těla-mysli.

Abychom efekt rozdělení mysli zaznamenali, je nutné mít vzpomínky z obou stran OBE. Stává se jen vzácně, že dojde k úplnému rozdělení mysli a člověk si pamatuje obě stránky zkušenosti. Avšak důkazy o tom, že efekt rozdělení mysli skutečně působí, můžete nalézt v mnoha zdokumentovaných případech OBE, tedy pokud víte, co přesně máte hledat.

Bezpečnost fyzického těla a jeho původní kopie vědomí a paměti nejsou během mimotělních zážitků nikdy ohroženy. Fyzické tělo-mysl, dokud je naživu, nikdy nezůstává prázdné. Ve všech typech OBE jsou totiž přítomny kopie vědomí.

Reflektující povaha mysli

Vědomí má přirozenou vlastnost odrážet kopie sebe sama mimo hranice fyzického těla a činí tak bud’ ve spánku, nebo během jakéhokoli druhu OBE. Tento odraz je jako jemná energetická ozvěna; obsahuje ucelenou kopii vědomí, mysli a paměti a je reflektována do jemného těla (samostatný energetický prostředek), který je schopen podporovat jeho existenci mimo hranice fyzického těla-mysli.
Při tomto procesu fyzické tělo-mysl nikdy nezůstane prázdné a nestřežené.

Tato reflexe vědomí se obvykle děje nepozorovaně. Efekt rozdělení mysli není zřejmý ani během vědomých výstupů mimo tělo, kdy si projektující uvědomuje svůj OBE celou dobu od výstupu až po návrat. Příznaky efektu rozdělení mysli bývají často docela zřejmé, když víte, co máte hledat, ale jen zřídka jsou akceptovány ve své pravé podobě. Důvodem je způsob, jakým k rozdělení mysli dochází, a také, že fyzické tělo-mysl obvykle zaznamená pouze jeden paměťový proud v daném čase.

Většina lidí má už tak dost problém pochopit koncepci jediného astrálního dvojníka projektovaného mimo fyzické tělo, natož aby chápali, že mohou četné kopie jedné mysli existovat současně. Jenže právě tohle se během OBE v zásadě děje.

Efekt rozdělení mysli vnáší jasno do některých matoucích a rozporuplných údajů, které o mimotělních zážitcích máme. Přispívá ke zjednodušení OBE a poskytuje vhled do jistých neuvěřitelných složitostí existence.

Jakmile pochopíme základní koncepci, měli bychom se v rámci dalšího kroku zamyslet nad početnými soubory vzpomínek, které získáváme během spánku a OBE. Jak je má fyzické tělo-mysl-mozek zpracovat? Jaké otázky a problémy vyvstanou kolem ukládání v paměti? A pokud ty potíže se stahováním a ukládáním vzpomínek na OBE existují, jak je můžeme překonat, abychom zlepšili vyvolání OBE z paměti?

Když jsem na tyhle otázky zkoušel odpovídat poprvé, uhnal jsem si příšernou bolest hlavy. Ale jakmile jsem pochopil principy efektu rozdělení mysli, vše do sebe najednou začalo zapadat.

Efekt rozdělení mysli jsem objevil náhodou při jednom zvlášť silném OBE – popíšu vám ho později. Moje následné experimenty s efektem rozdělení mysli daly za pravdu mé původní hypotéze. Jakmile toto člověk pochopí, může začít pracovat s mnoha matoucími věcmi, které se efektu rozdělení mysli týkají (případně je obejít), a tím vylepšit všechny stránky vědomého OBE, neboť zvýší pravděpodobnost jeho zapamatování.

Vědomý mimotělní zážitek není těžké navodit. Důvod, proč to lidé pokládají za tak obtížné, je, že úspěšný projektující jen vzácně vnímá spuštění efektu rozdělení mysli. Těch několik šťastlivců, kteří se na své OBE dokážou rozpomenout, ve skutečnosti neví, jak to dělají. Nemohou vysvětlit, jak se to děje. Proto ani nepomáhá studovat jejich zážitky a kopírovat jejich techniky.

Efekt rozdělení mysli je největší příčina neúspěchu s OBE. Nezanechává žádné vzpomínky na to, co se pokazilo, když výstup z těla selhal. Z úspěšných výstupů se pak neustále stávají pokusy o OBE, které zdánlivě selhaly, a to maří proces přirozeného učení. Projektující se totiž nemůže poučit ze svých chyb a zlepšovat výsledky v praxi. Kvůli tomuhle většina lidí soustředí své úsilí na projekční metody – hledají prostě tu správnou techniku, která je katapultuje z těla. Projekční technika je samozřejmě důležitá, ale není to nejdůležitější předpoklad pro dosažení úspěšného výstupu mimo tělo.

Portrét efektu rozdělení mysli

Kompletní kopie mysli, paměti a ducha zůstává v rámci fyzického těla-mysli po celý čas. Tato originální předloha fyzické tělo za jeho života nikdy neopustí (s možnou výjimkou NDE).

Když fyzické tělo-mysl usne nebo vstoupí do stavu „probuzené mysli a spícího těla“, vědomí se odrazí do vnitřního rozšířeného jemného energetického těla. Tudíž rozšířené energetické tělo obsahuje ucelenou kopii mysli a paměti.

Spící fyzické tělo-mysl obsahuje také aspekt nazývaný snová mysl. V určité fázi po nástupu spánku nebo vejití do stavu „probuzené mysli a spícího těla“ začne snová mysl snít.

Rozšířené energetické tělo vygeneruje projekci dvojníka reálného času. Děje se to přirozeně během spánku, ale může k tomu dojít i ve stavu „probuzené mysli a spícího těla“. Jakmile se vnitřně vygeneruje jemné tělo reálného času, odrazí se do něj ucelená kopie mysli a paměti. Dokud projektovaný dvojník reálného času zůstává v rámci fyzického těla-mysli, jsou jeho myšlenky sladěny s myšlenkami probuzeného rozšířeného energetického těla. Zatím v této fázi k žádnému pozorovatelnému efektu rozdělení nedošlo, ačkoli už existují podmínky umožňující rozdělení mysli při OBE. Všechny systémy jsou v tomto stavu spuštěné a projekce mimo tělo se může uskutečnit. Zatímco se jemné tělo reálného času projektuje – přesně v okamžiku separace -, dojde k první skutečné události rozdělení mysli.

Po výstupu mimo tělo existuje projektovaný dvojník reálného času jako samostatná entita. Nezávisle myslí, koná a zaznamenává vzpomínky na své prožitky. Během OBE mohou současně existovat tři samostatné kopie probuzeného vědomí: fyzické tělo-mysl, snová mysl a projektovaný dvojník reálného času. Každý z nich jedná nezávisle a o dalších aspektech svého já zpravidla neví.

Jakmile se dvojník reálného času volně promítne ven, pokládáme fyzické tělo-mysl s jeho rozšířeným energetickým tělem za jeden aspekt. Pokud došlo k pokusu o výstup mimo tělo, bude si tento aspekt obvykle myslet, že výstup se nezdařil, i když možná příznaky tohoto výstupu pocítil. Bude cítit únavu a apatii, spojenou často s částečným nebo úplným pocitem ochromení. Poměrně rychle zas normálně usne.

Jakmile se tento proces odehraje, máme tři kopie jediného vědomí. Všechny tři mohou operovat nezávisle ve stejném čase:

1. Fyzické tělo-mysl (vzor, předloha)
2. Snová mysl (vnitřní aspekt rozdělené mysli)
3. Projektovaný dvojník reálného času (první vnější rozdělení mysli)

Všechny tři kopie jsou navzájem propojené a všechny tři jsou schopné nezávisle konat a myslet. Kromě tří zde uvedených nezávislých kopií se mohou do vyšších jemných těl a dimenzí odrazit další kopie vědomí.

Během vědomého mimotělního výstupu si tělo reálného času vnitřně uvědomuje, že se od svého fyzického těla odděluje. Po oddělení operuje dvojník reálného času téměř naprosto nezávisle. Tyto tři aspekty rozdělené mysli budou někdy zažívat percepční křížení a energeticko-mentální konflikty. Křížení vyvolává prožitky duality, že existujeme ve stejný čas na víc než jednom místě. Například dvojník reálného času bude často cítit své fyzické tělo a slyšet, co slyší ono. Táto percepční výměna (jeden z nejčastěji uváděných symptomů efektu rozdělení mysli) je ovlivněna vzdáleností. Nejsilnější bývá do šesti metrů od fyzického těla a s přibývající vzdáleností úměrně slábne.

Přirozený účel efektu rozdělení mysli

Přirozeným účelem tohoto mnohonásobného efektu rozdělení mysli je umožnit prvotnímu oživujícímu duchu oprostit se od hrubších vrstev hmoty a vědomí, které ho zadržují uvnitř fyzického těla. Při tomto procesu se postupně obnažuje ústřední živoucí jádro ztělesněného duchovního vědomí. Je to možnost dočasně existovat ve vyšších dimenzích, reflektovat tam část sebe sama během spánku nebo mimotělního zážitku. Pevný základ uvnitř fyzického těla-mysli zůstává při tomto procesu nedotčený. Vzhledem k tomu bezpečně uchovává původní originál pozemského vědomí a paměti.

Podle mého tento proces umožňuje, aby se mohlo vědomí pravidelně a přímo vystavovat Zdroji na vyšších dimenzionálních úrovních. Kdykoli fyzické tělo-mysl spí, vědomí se přemísťuje nahoru a dolů po dimenzionální stupnici. Podrobněji si to rozebereme později.

Nápovědy týkající se efektu rozdělení mysli naleznete ve zdokumentovaných případech OBE – tedy pokud víte, co máte hledat. Nejběžnější z nich je příznak duality. Například: „Letěl jsem mezi mraky, když vtom jsem si uvědomil své fyzické tělo sedící tam dole na posteli a uslyšel tikání hodin v pokoji a taky dopravní ruch, jenž pronikal dovnitř otevřeným oknem.“ Příznaky duality způsobuje percepční křížení energetických šňůr, které spojují fyzické tělo-mysl s jeho projektovaným dvojníkem.

Stínové vzpomínky

Stínové vzpomínky jsou jemné vzpomínky, které získáváme při pobytu mimo své běžné bdící tělo-mysl, prostřednictvím OBE, lucidních snů a snů. Když si je nevybavíme, nahrají se stínové vzpomínky do přístupných úrovní paměti. Bdělé vědomí stínové vzpomínky zpravidla potlačí, a proto je těžké se na ně rozpomenout.

Jak už jsem zmínil, vyšší já podle mě stínové vzpomínky odfiltruje, aby nás ochránila, tak jako odfiltruje naše psychické schopnosti, abychom zůstali uzemnění ve fyzické realitě. Při vyvolávání stínové paměti je nejlepší kombinovaný přístup s použitím afirmací a technik. Afirmacemi žádáme své vyšší já, aby umožnilo vyvolání stínové paměti. Techniky určené k vyvolávání stínové paměti pro zachycení vzpomínek na OBE dokládají touhu vyššího já mít tyto zážitky pro sebe.

Vědomá mysl potřebuje asociace, má-li se na útržky stínových vzpomínek napojit a zachytit je. Asociace spouštějí příval stínových vzpomínek do vědomí. Pomáhá také to, když jsou naše vzpomínky silné. Prvních několik minut po probuzení je doba, kdy si většina lidí stínové vzpomínky vybavuje obvykle jsou to sny, někdy také OBE. Je to ideální čas pro nácvik vyvolávání stínové paměti, kdy používáme hlavní spouštěcí fráze k vyvolání asociací a spuštění procesu vybavení. Podrobněji o tom pohovořím později.

Problémy s dvojníkem autorovy zkušenosti

Efekt rozdělení mysli studuji už spoustu let a provádím s ním různé experimenty. Vždycky jsem byl zvědavý, jak a proč mé fyzické tělo zareaguje s mým projektovaným dvojníkem. Často jsem zažíval matoucí směsice vjemů a vzpomínek ve chvílích, kdy jsem měl dojem, že se během OBE odvíjejí dva nebo i více proudů událostí. Jako mnozí jiní projektující jsem si uvědomoval také události a zvuky z reálného světa v okolí mého fyzického těla a souběžně s tím jsem vnímal vzdálená místa.

Následuje popis mého prvního prožitku úplného rozdělení mysli, k němuž došlo před mnoha lety. Je to gramatická noční můra, tak se mnou mějte, prosím, strpení.

Z pohledu fyzického těla

Meditoval jsem ve svém křesle u ohně. Právě jsem se vrátil na méně abstraktní úroveň vědomí, když vtom na střeše zabubnoval déšť. Vítr lomcoval okny a dveřmi. Pohlédl jsem na hodiny. Bylo půl třetí ráno. To bylo normální, obvykle jsem půlku nocí promeditoval. Cítil jsem se skvěle, byl jsem odpočatý a plný energie. Domem se tlumené volilo vzdálené hřmění. Pomyslel jsem si: „Mám dojem, že za bouřky jsem ještě nikdy neprojektoval… Jaké to asi je?”

Zavřel jsem očí a pohroužil se do sebe, prohloubil jsem svoje uvědomění. Když jsem byl připravený, vysunul jsem bod svého vědomí ven před tělo. Ucítil jsem, že stojím o pár kroků dál, a zaměřil jsem se no udržení tohoto nového vědomí prostorové lokality. Mým tělem projíždělo chvění. Břichem a hrudí mí stoupala nahoru energie. Měl jsem silný pocit padání. Začal jsem projektovat. Jenomže pak, když se to tak pěkně rozběhlo, všechno naraz ustalo. Seděl jsem tam zmatený a říkal si, co se stalo proč se mi to nepovedlo? Stávalo se to často, ale stejně jsem to nikdy nechápal. Proč by měl perfektní výstup mimo tělo skončit nezdarem, když se všechno odvíjelo tak dobře? Byl jsem pevně rozhodnutý, že to zjistím.

Z pohledu projektovaného dvojníka
(Souběžně s nezdařeným výstupem z fyzického těla)

Po snadném navozeni OBE jsem se odlepil od svého fyzického těla a zastavil jsem se o několik kroků dále v místnosti. Jak jsem se tam vznášel, na tu dálku vidím, že můj dvojník reálného času reflektuje pulsování mé srdeční čakry.
Prošel jsem zdi a vyrazil do noci, kde foukal hrozný vichr a lilo jako z konve. Parádní pocit mokra! Cítil jsem a čichal a ochutnával déšť, který se skrze mne řinul, a přitom jsem se vznášel nad zahrádkou před domem. Dešťové kapky se odrážely od vodní clony pokrývající trávník. Osvěžující zvuky
vůně a chutě mokra a rostlin s hlínou byly všude. Astrální smysly jsou mnohokrát vnímavější než smysly fyzického těla.
Deštivá noc mě naplnila úžasně radostnou energii. Cítil jsem se skvěle, že jsem naživu a mimo svoje tělo v tak nádhernou noc. Rychle jsem opsal kruh nad střechou, vznášel se a rozhlížel se kolem. Vítr prosycený deštěm tam se mnou házel ještě silněji.

(vítr a déšť s mým projektovaným dvojníkem ve skutečnosti nepohyboval, ale já jsem si intenzivně uvědomoval, jak mnou živly procházejí.)

Seděl jsem na komínu a pozoroval déšť, jak skotačí dole v ulicích, víří ve škarpách a odtocích. Nad mou hlavou to tlumeně dunělo v mracích a občas je pročísl zářivý blesk, což mě naplňovalo brnivou energií. V tu chvíli jsem ucítil, jak mě něco tahá za vnitřnosti. Věděl jsem, že to vychází z mého
fyzického těla v místnosti pode mnou.
Natáhl sem se a ucítil své fyzické tělo. Najednou jsem pod sebou cítil židli a slyšel jsem zevnitř domu bubnováni deště. Chvíli jsem měl pocit, jako bych byl zpátky ve svém tele. Slyšel jsem tikáni hodin a svého starého labradora Blue Boye, jak poblíž chrápe a ňafá ze snu. Snesl jsem se přes zahradu dolů a vyletěl obloukem zpátky nahoru, že se zase budu pást (očima) na nízko plujících mračnech. Vjemy přicházející z mého fyzického těla s větší vzdálenosti zeslábly. Sotva jsem se dostal zpátky na střechu, taháni začalo znovu.
Často jsem přemýšlel nad tím, k jaké dochází reakci mezi mým projektovaným a fyzickým tělem. Mnohokrát jsem cítil, že jsem na víc než jednom místě současně, často jsem mezi svými těly přelétával tam a zpět. Ale jak to bylo možné? Nedávalo mi to smysl. Pokud jsem byl tady nahoře, jak jsem mohl být současně tam dole? Když jsem své fyzické tělo opustil, muselo přece zůstat prázdné, jako dutá skořápka – nebo snad ne?
Mé fyzické tělo se nacházelo necelých šest metrů pode mnou. Zvědavost mi nedala a rozhodl jsem se to prozkoumat. Sklouzl jsem skrze střechu dolů, cestou jsem spatřil vnitřky trámů a osvícený sádrokarton. Cítil jsem odpor a strukturu a vnímal jsem jejich chuť.

Projektované + fyzické tělo
Mé fyzické tělo spočívalo v kresle, přesné tam, kde jsem ho zanechal. Zároveň jsem si ale uvědomil sám sebe, jak sedím v tom křesle a pozoruji se, mého projektovaného dvojníka, jak přichází stropem. Viděl jsem sám sebe, jak proplouvám stropem, a současné jsem se viděl, jak sedím v křesle – obojí zároveň!
Byl jsem to já sedící v křesle a pozorující mého projektovaného dvojníka.
Ale byl jsem zároveň i tím, kdo pozoroval mé fyzické tělo usazené v kresle.
Nejen že jsem si uvědomoval obě vidění, ale i oba toky myšlenek – z obou stran najednou. Uvědomoval jsem si, že si uvědomuji oba toky myšlenek a taky že si uvědomuji to, jak si uvědomuji oba myšlenkové toky. Rychle se to nabalovalo a pořád to zesilovalo. Nebylo to jen neskutečné, ale začínalo se
mi z toho dělat zle – oběma mým já.

[Dokud můj fyzický aspekt neuviděl svého projektovaného dvojníka, jak vchází do místnosti, neuvědomoval si, že předchozí pokus o projekci proběhl úspěšně. Naštěstí v tu dobu právě můj fyzický aspekt experimentoval s viděním
reálného času, tedy pozoroval a studoval místnost skrz zavřená víčka. Bez toho bych možná efekt rozdělení mysli nikdy neobjevil.]

Můj fyzický aspekt byl zaskočen, když mě uviděl – svého vlastního projektovaného dvojníka, jak ustupuje do místnosti. Jakmile jsme se vizuálně spojili, vytvořilo se telepatické spojení a vzpomínky proudily oběma směry.
Oba aspekty, fyzicky i projektovaný, nyní přesně věděly, co se s tím druhým dělo od chvíle separace, kdy došlo k rozděleni mysli, všechno až doteďka. To mi/nám poskytlo jedinečnou zkušenost. Měl jsem dvě odlišné sady vzpomínek z jednoho časového úseku a ve stejném čase jsem koexistoval se svou/našimi myslemi.

Fyzické tělo
Můj fyzický aspekt si uvědomoval, že vyvolal projekci a že cítí silné příznaky výstupu mimo tělo. Ty však z ničeho nic ustaly a můj fyzický aspekt si kladl otázku, co se pokazilo.
Rozhodl se (můj fyzický aspekt) pro další práci s energii, a že podnikne určité experimenty s astrálním viděním. Můj fyzický aspekt nevěděl o tom, že projekci už provedl úspěšně. Po zdánlivě nezdařeném pokusu o OBE se můj fyzický aspekt cítil těžký a pomalý. To se však podobá hluboce změněnému stavu vědomí, transu, a tak nic netušil.
V tu dobu jsem měl (mul fyzický aspekt) jasné astrální vidění a skrz zavřená víčka jsem zřetelně viděl místnost kolem sebe. To bylo docela normální vzhledem k tomu, čemu jsem se právě věnoval. Netušil jsem, že se děje něco mimořádného
Rozhodl jsem se, že místo pohroužení do hlubší meditace si trochu pohraju s astrálním viděním. Zkoumal jsem místnost kolem sebe, pomalu jsem přesouval ohnisko vidění a díval se za sebe, aniž bych se fyzicky pohnul. (Pohyboval jsem svým rozšířeným energetickým tělem – svým já, které jsem v tu dobu vnímal – kolem dokola uvnitř své kůže.) Jako pohyb jsem to neregistroval, ačkoli mě to stálo značné úsilí. Mé ohnisko vidění se přesouvalo, jako kdyby se otáčela moje hlava. (Rozšířené
energetické tělo – je-li probuzené může získat určitou svobodu pohybu uvnitř svého fyzického těla.) Po několika minutách, co jsem to dělal jsem ve svém těle ucítil nepříjemné napětí. Už se mi to párkrát stalo i během dřívějších sezení. Jenže v tu chvíli jsem si myslel, že je to způsobeno mou snahou otáčet se uvnitř mého fyzického těla.
Zkoušel jsem vysunout část sebe sama přes zeď za sebou, promítnout přes ni své ohnisko vidění. To však nešlo, i když jsem zeď za sebou jasně viděl. Potom jsem ucítil jakousi hmatatelnou přítomnost, byla v místnosti se mnou. Obrátil sem pohled dopředu právě včas, abych uviděl ducha, jak sestupuje stropem. Byl jsem zaskočený, ale pochopení se dostavilo ve chvíli, kdy se můj pohled spojil s pohledem mého projektovaného dvojníka. Vzniklo tak telepatické spojeni, vizuální plus mentální, a v mé mysli se náhle objevil další soubor vzpomínek. Tahle paměť působila dojmem, jako by tam byla odjakživa a já si i jen právě uvědomil.
Když jsme se spojili, nepříjemné napětí ještě zesílilo. Začal jsem cítit mrazeni a udělalo se mi nevolno. Tyhle ty příznaky byly způsobeny něčím, co teď nazývám astrální zpětná vazba.

Fyzické + astrální tělo
Když se můj fyzicky aspekt a jeho projektovaný dvojník spojili, oba jsme si uvědomili naše vzpomínky od chvíle, kdy došlo k našemu úvodnímu odděleni. Jakmile to telepatické spojení a astrální zpětná vazba započaly, začal jsem v obou tělech cítit slabost a nevolnost. Mé fyzické srdce nepravidelně tlouklo a to se odráželo i do mého projektovaného dvojníka. Zažíval jsem
ve stejném čase dva zcela odlišné toky zrakových vjemů, myšlenek a pocitů.
Navzájem se odrážely jeden ve druhém a zesilovaly.

//konec

[Astrální zpětná vazba bude zesilovat jakoukoli emoci či energii, která je dost silná na to, aby během OBE vyvolala percepční křížení ve fyzickém a projektovaném aspektu. Také může vzniknout ve spojitosti se strachem nebo sexuální energii. Tahle zkušenost byla sice nepříjemná, ale na druhé straně taky fascinující.
A taky mnohé vysvětlovala. Vždyť tohle první úplné rozdělení mysli mi poskytlo odpovědi na spoustu otázek týkajících se fenoménu OBE. Jen proto, že je můj projektovaný dvojník mimo tělo, proč by měla má fyzická mysl přestat myslet a existovat? Proč by měla zůstat prázdná? Nyní jsem měl důkaz z první ruky, že se mysl během OBE dělí na dva nebo více nezávislých aspektů.]

Muj projektovaný dvojník se pohyboval s obtížemi a pozoroval své fyzické tělo v křesle. Můj fyzicky aspekt přihlížel a počínal si stejně. Oba – mé/nás – to stálo spoustu sil. Nevolnost a tlak neustále narůstaly. Má úroveň transu začala hned na počátku telepatického spojeni slábnout a moje fyzické tělo bylo ochromeno.
Zachovával jsem klid, ale má mysl/mé mysli cítily, jako by byly taženy někam za svoje vyznačené hranice. Začal jsem se bát, že když to bude pokračovat, možná omdlím či dokonce zemřu.
Jelikož můj projektovaný dvojník byl jediným aspektem schopným pohybu a tento aspekt si plné uvědomoval, v jakém jsme oba nebezpečí, on/já se odpojil a přesunul se mimo dum. Zpětná vazba zeslábla ve chvíli, kdy můj projektovaný aspekt opustil místnost. Pak jsme ztratili kontakt. Nevolnost polevila a za chvíli jsem se opět cítil celkem normálně.

Projektovaný dvojník – stejný časový úsek
Cítil jsem se slabý a pohyboval jsem se s problémy, jako bych se brodil hustým bahnem. Snažil jsem se hýbat a současně se snažil pozorovat, co se děje.
Měl jsem málo energie a bylo mi nevolno. Obtížně jsem se odsunul od svého fyzického těla. Ucítil jsem velkou váhu. jak mě táhne zezadu, a otočil jsem se a přinutil se projit zdi. Tlak polevil a potom jsem dům opustil.
Odlétl jsem pryč a opět si vychutnával bouři, znovu mnou proudila síla. Sledoval jsem mokrou silnici těsně nad jejím povrchem a sledoval těžké dešťové kapky odskakující od silnice. Přemítal jsem nad výsledky toho, co se právě stalo. Můj fyzický aspekt bude pravděpodobně rád, když se brzy vrátím. Věděl jsem, že já bych rád byl, kdybych byl jim – což ve skutečnosti jsem.
S pocitem mírného zmatení jsem zaletěl zpátky do domu a k mému čekajícímu fyzickému tělu.

Fyzické tělo
Jakmile projektovaný dvojník odešel, nevolnost rychle polevila, ale pořád jsem se cítil otřesený a vysátý a mé fyzické srdce nepravidelně bušilo. Stále jsem si připadal těžký a částečně ochromený. Odhadoval jsem, že se můj projektovaný dvojník brzy vrátí. Věděl jsem, že já bych to udělal, být jím, což jsem taky byl. Uvolnil jsem se, věřil sám sobě a vyčistil si mysl, abych blížící se návrat lépe přijal.

Astrální + fyzické
Můj projektovaný dvojník se vrátil za pár minut poté, co odešel, jen tiše proklouzl zdí. Můj fyzicky aspekt si návrat svého projektovaného dvojníka uvědomil, provázel jej pocit napětí a něčí přítomnosti. Za několik vteřin můj fyzický aspekt ucítil, jak jeho nohama a trupem proudí vzhůru brnivá energie, to se projektovaný dvojník začleňoval. Mezera v mé paměti, co tam
byla od chvíle, kdy se mé dva aspekty naposledy oddělily, zmizela. Nyní sem si vybavoval obé strany celé zkušenosti od začátku až do konce.

Okamžik oddělení

První zkušenost rozdělení mysli, kterou jsem vám právě popsal, i mnohé další experimenty, které jsem od té doby prováděl, nasvědčují tomu, že když projektovaný dvojník opustí své fyzické tělo, obsahuje kopii všech vzpomínek až do chvíle, kdy k rozdělení mysli došilo. Od toho okamžiku projektovaný dvojník zaznamenává své vzpomínky na prožitky zvlášť.
Fyzické tělo po oddělení pokračuje v zaznamenávání svého vlastního souboru vzpomínek – vzpomínek na pokračující existenci uvnitř fyzického těla-mysli po zdánlivě nepovedeném výstupu mimo tělo. Fyzické tělo nemá po separaci se svým projektovaným dvojníkem žádný další kontakt, nepočítáme-li občasná percepční křížení.
Když k rozdělení mysli dojde, končí spojení mezi fyzickým tělem-myslí-mozkem a jeho projektovaným dvojníkem, asi jako když se přepne vypínač. Mnozí projektující uslyší v okamžiku oddělení zřetelné lupnutí. Může to být příznak, že právě došlo k rozdělení mysli. Také já to slýchám často, ne však pokaždé.
Fyzický i projektovaný aspekt odděleně pokračují v zaznamenávání vzpomínek, jedná se o dva nepřerušované toky. Pokud zkopírování stínových vzpomínek
projektovaného dvojníka do přístupné úrovni paměti neproběhne úspěšně, fyzické tělo-mysl nemá podle čeho poznat, že k projekci došlo. Budeme si potom vybavovat pouze vzpomínky fyzického aspektu těla-mysli, vzpomínky na nezdařený pokus o mimotělní zážitek. Právě tohle se běžně děje, když jsou zaznamenány příznaky výstupu, ale záznam OBE chybí.
Po opětovném spojení (reintegraci) se nejsilnější sada vzpomínek na konkrétní časový úsek – zpravidla myšlenky a sny fyzického těla-mysli – stává paměťovým proudem, který si vybavujeme. Je to proto, že myslí-mozkem se zpravidla zaznamenávají vzpomínky fyzického těla-mysli tak, jak se dějí. Vzhledem k tomu je vyvolání stínové paměti pře obtížné.
Pokud se projektovanému dvojníkovi během reintegrační fáze nepodaří vtisknout své vzpomínky fyzickému tělu-mysli, jsou tyto vzpomínky ztracené. Mohou se pouze zapsat do podvědomé a nepřístupné paměti. Nezapomínejte, že vaše vyšší já většinu snů a OBE aicky odfiltruje, aby vás udrželo ukotvené ve fyzické realitě, takže je to celé o to složitější. Ztráta stínové paměti je však méně pravděpodobná, když fyzický a projektovaný aspekt spolupracují – před OBE,
během něj i po jeho skončení. Proto lidem radím, aby své mimotělní zážitky co nejvíce zkrátili, protože tím vzrůstá šance na úspěch. Pokud si stínové vzpomínky nevybavíte, OBE se nikdy nestal.

Astrální zpětná vazba

Jak plyne z výše popsaného zážitku rozdělení mysli, může vzniknout astrální zpětná vazba, jestliže se fyzické tělo-mysl během OBE přímo spojí se svým projektovaným dvojníkem reálného času. Astrální zpětná vazba je velmi silný telepatický a energetický fenomén. Dochází k ní pouze v případě, že si fyzický i projektovaný aspekt uvědomují a zároveň se soustředí na protější aspekt. Astrální zpětné vazbě se můžete vyhnout, pokud se během OBE na svůj fyzický nebo projektovaný aspekt nebudete dívat moc zblízka. Je možné ji přerušit, když se projektovaný dvojník vzdálí, nebo když vstoupí zpátky do fyzického těla-mysli. Pozitivní stránkou astrální zpětné vazby je zkopírování paměti do fyzického těla-mysli.

Rozdělení mysli a úspěšný mimotělní zážitek

Během let jsem zkoumal téměř všechny mimotělní zážitky lidí, kteří od pohledu dělají vše správně. Stále se jim ovšem nedaří dosáhnout výstupu mimo tělo. Vše probíhá dobře až do okamžiku oddělení. Mají pocit, jako by padali nebo se vznášeli, vnímají zrychlené pulsování v srdeční čakře, chvění, nával energie do trupu, a začnou se oddělovat. Potom to prostě skončí, všechny pocity výstupu mimo tělo ustanou a oni si připadají těžcí a znavení.
Většina lidí je po zdánlivě nezdařené projekci tak unavená, že jdou prosté spát.
Nezní vám to povědomě? Přitom ve většině případů proběhla projekce úspěšně.
Během cíleně navozeného OBE efekt rozdělení mysli skryje tento úspěšný zážitek pod pláštíkem nezdaru. Je to proto, že projektující si během pobytu v mimotělním prostředí stále uvědomují své fyzické tělo-mysl. Vzpomínky fyzického těla-mysli na rozdělení mysli zážitek OBE zcela vytěsní.
Hluboké usnutí po nezdařeném výstupu mimo tělo je zárukou, že se vzpomínky na OBE ztratí. Lehký spánek vám příliš mnoho problémů nezpůsobí, pokud bude OBE velmi krátký a návrat projektovaného dvojníka výrazný. Návrat musí být natolik nápadný, že fyzickému tělu-mysli způsobí mírný šok a vzbudí je. Hluboký spánek návrat znemožňuje a uzamkne projektovaného dvojníka mimo. Projektovaný dvojník by se měl vždycky vrátit předtím, než fyzické tělo-mysl
hluboce usne. Opět podotýkám, klaďte si za cil velmi krátké OBE, abyste maximálně zvýšili šance na rozpomenutí a úspěch. Třicet vteřin mimo tělo, a pak se prudce vrhněte zpátky s nadšeným voláním, že se to povedlo.

Hluboký spánek způsobí, že fyzické tělo-mysl není schopné reagovat na mravenčení energie vyvolané návratem projektovaného dvojníka. Aby OBE mohl proběhnout, musí fyzické tělo-mysl právě usínat nebo být ve stavu „probuzené mysli a spícího těla“. A opačně, reintegrační fáze vyžaduje, aby bylo fyzické tělo-mysl schopné probuzení nebo se právě probouzelo.

Energetické vjemy vyvolané návratem projektovaného dvojníka jsou dost výrazné a postřehnutelná, když víte, jak se projevují, a jste natolik vzhůru, abyste je ucítili. Lehce spící fyzické tělo-mysl kolísající mezi spánkem a bděním je ta nejlepší podmínka pro opětovný vstup a vyvolání OBE z paměti.

Právě neznalost decentních procesů spojených s OBE činí mimotělní zážitek tak obtížným. Klíčem k úspěšným OBE je práce s efektem rozdělení mysli nebo jeho obejití. Ve většině případů nezdar nezpůsobí projekční technika nebo nedostatek schopností, nýbrž sám efekt rozdělení mysli. Efekt, který maří proces přirozeného učení.

Úspěšný OBE neodhalí, že k rozdělení mysli došlo, protože si pamatujeme pouze jediný a zdánlivě nepřerušený paměťový proud. Zpravidla dominuje jedna strana rozdělené mysli, fyzická nebo astrální. K rozdělení mysli dojde vždycky
ale právě kvůli tomuhle projde většinou bez povšimnutí. Konečným výsledkem ať už nezdařené projekce nebo úspěšného OBE je jedna paměť, zdánlivě nepřerušená – jediný paměťový proud z jednoho časového období.

Smíšená projekce a snové vzpomínky

Základní nástin rozdělení mysli obnáší tři aspekty (či kopie) vaší mysli, fungující současně a nezávisle na sobě: snový, fyzický a astrální. Jejich pochopení vrhá nové světlo na mnoho matoucích věcí kolem OBE a snů. Logicky vzato, pokud je
k dispozici vice paměťových souborů vztahujících se k jednomu časovému úseku, utvoří ten nejsilnější soubor (nebo i nejsilnější části) dominantní paměť, kterou si vybavíme. Tato finální paměť může pocházet z kteréhokoli z těchto tří zdrojů,
nebo to může být smíšená paměť sestávající z výrazných fragmentů.

1. Snové tělo-mysl – první paměťový proud
2. Fyzické tělo-mysl – druhý paměťový proud
3. Projektované tělo-mysl – třetí paměťový proud

Z výše uvedeného vidíme, že během OBE máme z jednoho časového úseku tři samostatné paměťové proudy, které se simultánně zaznamenají. Tyto proudy jsou zaznamenávány třemi identickými kopiemi téže mysli, existujícími nezávisle na třech různých úrovních.
Rozšířené energetické tělo (obsažené uvnitř fyzického těla-mysli) má s ukládáním vzpomínek menší problémy než jeho snový a astrální protějšek. Právě tohle je hlavní příčina nezdarů při rozpomínání se na OBE – které se de facto rovnají nezdařeným výstupům mimo tělo. Během změněných stavů vědomí (stavy transu) se ohnisko myslícího vědomí přesune do rozšířeného energetického těla-mysli, zatímco fyzické usne. Ale pokud myslící mysl zůstane v tomto stavu vzhůru
(stav „probuzené mysli a spícího těla“), zaznamená silný a často dominantní paměťový záznam. Vzhledem k jejímu úzkému vztahu s fyzickým tělem-myslí je pravděpodobné, že si budeme pamatovat právě jeho vzpomínky (fyzického těla-mysli) na úkor zmíněných protějšků.

Rozdělení mysli na vyšších úrovních

Vyšší jemná těla nad astrální úrovní reálného času se mohou účastnit podobných rozdělení mysli, jako jsou procesy odehrávající se se snovým, fyzickým a astrálním aspektem. Jenže čím dále od fyzického vesmíru jste, tím jsou věci abstraktnější a složitější. Tudíž základní pravidla rozdělení mysli jsme si vysvětlili zde. Víme, že fyzické tělo-mysl je prostředím, kam se všechny stínové vzpomínky musí nakonec zaznamenat. Základní funkční chápání těchto dějů je jistě důležitější než spekulace o tom, co by se mohlo dít na vyšších úrovních.

Překonání efektu rozdělení mysli

Efekt rozdělení mysli je nejvýznamnější faktor přispívající ke ztrátě vzpomínek na OBE. Věc komplikují i četné vedlejší faktory, z nichž některé lze překonat díky troše pochopení a přípravy a také s použitím několika triků.

Stínové vzpomínky se mohou zaznamenat do fyzického těla-mysli, ale nebudou začleněny do vědomé vyvolatelné paměti. Existují krátkou dobu po reintegrační fázi ve formě energie a čekají, aby mohly být skrze mentální spojitost aktivovány do podoby živých vzpomínek. Stínové vzpomínky jsou velmi křehké a snadno se ztratí. Jestliže nejsou přesunuty do vyvolatelných úrovní pamětí, brzy přestanou existovat. Pak je to, jako by se zážitky, které jim daly vzniknout, vůbec nikdy nestaly.

Pro zdůraznění: Když dojde k rozdělení mysli, zůstává uvnitř fyzického těla-mysli kopie vědomí a paměti je tam po celý čas. Tento originální vzor je za jistých okolností schopen podržet si nezávislé vědomí. Až na to, že originální vzor brzy po rozdělení mysli obvykle usne. Kopie vědomí, která se projektuje, je nezávislá. Jakmile dojde k rozdělení mysli, své vzpomínky na zážitky zaznamenává odděleně. Tyhle ty vzpomínky jsou uložené ve formě energie uvnitř projektovaného dvojníka asi jako paměť RAM v počítači. Během vědomého OBE, i když se dvojník reálného času úspěšně projektoval a je nyní bdělý a při vědomí, zůstává fyzické tělo ležet „tam dole“, při vědomí, ale o úspěšné projekci zpravidla neví. Projektující prostě jenom leží, zklamaný a pod vlivem transu těžkopádný, mnohdy i částečně ochromený, a hloubá nad zdánlivě nezdařeným výstupem. Než usne, může tento projektující pokračovat V dalších pokusech o projekci.

Krátká doba, během níž přemítá o nezdařené projekci, stačí na to, aby se ve fyzické mysli-mozku utvořila pevná vzpomínka na tuto dobu. Ta se pak stává nejsilnější přítomnou, rezidentní vzpomínkou z téhle periody. Během reintegrační fáze budou mít stínové vzpomínky z téže periody veliké potíže je přepsat. Rezidentní vzpomínky mohou být krátké, nezajímavé a nudné, a přesto nahradí hodiny vzrušujících vzpomínek na mimotělní zážitek. Vzpomínky fyzického těla-mysli mají prostě výraznější a bezprostřednější naučený dopad na fyzickou mysl-mozek. Jeho vzpomínky se aicky zaznamenají tak, jak se přihodily.

Když se snová mysl stane aktivní, má tendenci oslabovat celistvost a soudržnost projektovaného dvojníka. Energetické tělo musí proto energeticky podpořit jinou fungující kopii vědomí. To vede ke všeobecnému oslabení všech kopií vědomí. Tato skutečnost může mít výrazný dopad na stínové vzpomínky nebohého projektovaného dvojníka, vzpomínky, které jako by v reintegrační fázi vždycky byly na posledním místě seznamu. Snové vzpomínky mohou být rovněž silné a často vzpomínky na OBE přepíšou nebo se s nimi smíchají. Vzhledem k tomu se stínové vzpomínky většině z nás obvykle vybaví jen jako vzájemně nesouvisející útržky snu.

Vědomé vyvolání OBE vyžaduje, aby Fyzické tělo-mysl setrvávalo v poměrně lehkém spánku nebo tomu odpovídající úrovni transu. Pro úspěšný průběh reintegrační fáze je zapotřebí, aby bylo Fyzické tělo-mysl částečně vzhůru. Pokud není, zůstane projektovaný dvojník uzamčený venku, dokud se jeho fyzické tělo-mysl neprobudí, což také může trvat celou noc.

Během těch několika hodin, kdy je projektovaný dvojník v průběhu normálního nočního spánku uzamčený venku, nakonec usne i on, zatímco aktivitu přebírají jeho vyšší duchovní aspekty. Tyto aspekty působí na mnohem vyšších úrovních vědomí a mohou si jen velmi nejasně uvědomovat, že mají nějaké fyzické tělo.

Jak jsem řekl na začátku knihy, jsem přesvědčený, že klíč k vyvolatelnému OBE spočívá v pochopem’ vztahu mezi ukládáním vzpomínek na OBE a vzpomínek fyzického těla-mysli na základní úrovní vědomí tedy na normální bdělé úrovni. Můj výzkum ukazuje, že klíčovým faktorem pro úspěšné zapsání stínové paměti je prvek transu, tedy něco, co se děje přirozeně V oněch zamlžených momentech mezi spánkem a bděním. Jedná se o prosté kolísání vědami, kdy se téměř bdělé vědomí projektujícího střídavě přepíná mezi spánkem a bděním, než se úplně probudí.

Právě tento kolísavý moment umožní úspěšné zaznamenání stínových vzpomínek do vyvolatelných úrovní paměti. Zatímco vědomí kolísá, jsou paměťové trezory mysli-mozku fyzického těla otevřené dokořán. Tím se nabízí malé okénko příležitosti, kdy je mysl-mozek Fyzického těla otevřená vůči stínovým vzpomínkám. Když toto okénko propásnete, budou mít stínové vzpomínky velké potíže se zapsat do vyvolatelné paměti. Projektující musí pak spoléhat na asociace, aby stínové vzpomínky aktivoval. A hodiny tikají, zatímco stínové vzpomínky jen pár vteřin po opětovném sjednocení rychle slábnou. Za několik hodin to vypadá, že zmizely úplně.

Někteří lidé mají přirozenou schopnost si sny i vzpomínky na OBE vybavit. Těch několik šťastlivců nám však nedokáže o nic lépe vysvětlit, jak to dělají, než mohou géniové říct, jaký je mechanismus jejich nadlidských výkonů v mentální matematice. Kopírování takových přirozených vloh přirozeně nefunguje.

Stabilní stav transu může pomoci, není však úplným klíčem k vyvolání vzpomínek na OBE. Paměťové ukládání v lidské mysli-mozku funguje tak, že se za jeden časový úsek uloží pouze jeden paměťový proud. Bdělá mysl ve stavu transu, prostá myšlených slov, přesto stínové vzpomínky přepíše. Vodítka k vyřešení hádanky zápisu vzpomínek na OBE nám vytanou před očima, když vezmeme v úvahu, že opětovný návrat do fyzického těla může být znemožněn, jakmile fyzické tělo-mysl hluboce usne.

Jedním z klíčů! (využití tohohle nakrátko se otevřivšího paměťového okénka je předpoklad, že procitající vědomí projektující osoby zakolísá. Cílený návrat by měl být načasován tak, aby se s tím shodoval. Ztrátu stínové paměti můžeme zmenšit, když přinutíme vědomí ve fyzickém těle-mysli, aby během OBE v pravidelných intervalech zakolísalo. Tím právě vznikají krátká časová okénka příležitostí.

Pro průměrného člověka je obtížné tento kolísavý stav navodit, aniž by ztratil kontrolu a usnul. Právě proto jsou tak úspěšné mírný diskomfort a projektování vsedě bez opěrky hlavy. Nabízejí totiž četná okénka příležitostí pro zapsání a vyvolání stínových vzpomínek.

Synchronizované načasování může vám pomoci tuto obtíž překonat. Projektovaný dvojník a jeho protějšek fyzické tělo-mysl by měli spolupracovat. Můžete se pokusit zkoordinovat návrat do těla a opětovné sjednocení ve chvílích, kdy

tušíte, že se toto kouzelné okénko otevírá, s tím, že mysl přinutíte, aby v předem určených intervalech zakolísala.

Jak efekt rozdělení mysli obejit

Existuje řada způsobů, jak se dá rozdělení mysli obejít a jak minimalizovat ztrátu stínové paměti z mimotělního zážitku. Důležitým krokem je nacvičit si vyvolávání snů. Vzpomínky ze snů a OBE jsou si velmi podobně V tom, jak se chovají. Praxe ve vyvolávání snů vám pomůže naučit fyzické tělo-mysl, aby si vybavovalo víc stínových vzpomínek. Vyvolávání vzpomínek na OBE se díky tomto procesu aicky zlepší. Čím častěji budeme stínové vzpomínky vyvolávat, tím jednodušší pak jejich vybavování bude.

Fráze pro aktivací stínové pamětí
Rozpomenutí se na sen vyžaduje jen několik minut, ale v zájmu lepších výsledků byste to měli provést ihned po probuzení. Po každém probuzení věnujte prvních pár minut skládání stínových vzpomínek z minulé noci. Začněte snové vzpomínky Stahovat ve chvíli, kdy se vzbudíte. Zaujměte pozici vsedě s nohama na podlaze nebo si sedněte na toaletu, natáhněte se po stínových vzpomínkách a přitáhněte si je zpátky. V mysli nastavte vyhledávací režim, jako byste se chtěli rozpomenout na nějaký drobný údaj, který jste dočasně zapomněli. Vytrvejte v hledání a snažte se stahovat vzpomínky zpátky, i když se vám zdá, že je vaše mysl prázdná. Ty vzpomínky tam jsou, jen je musíte aktivovat a vydolovat. V tu chvíli vám to možná připadá beznadějné, ale když se do toho obujete, vždycky se podaří stáhnout něco zpět. Mentální asociace je dobrá metoda pro jejich vyvolání. Používejte níže uvedené aktivační fráze.

Cítil jsem ty vibrace a pak…?
Vybzučel jsem z těla a potom…?
Proplouval jsem po místnosti a pak…?
Prošel jsem zdí a pak…?
Díval jsem se na své ruce a ony…?
Právě jsem se chystal…?
Byl jsem uvnitř…?
Hovořil jsem s…?
Byla tam spousta…?
Letěl jsem nad…?
Byl jsem ve vesmíru a tam byly hvězdy a…?
Byl jsem s…?
Viděl jsem…?

Můžete si vytvořit i vlastní fráze. Měly by se týkat věcí, jaké byste pravděpodobně dělali, kdybyste snili nebo projektovali. Když se vzbudíte nebo znovu nabudete vědomí po pokusu o projekci, pak tyto aktivační fráze použijete, abyste si vzpomínky přitáhli zpět. Možná si myslíte, že projekce se nepovedla, existuje však slušná šance, že jste uspěli a jen jste o vzpomínky přišli kvůli efektu rozdělení mysli.

Pořádně si své aktivační fráze promyslete. Až je budete procházet, natahujte se a pátrejte po útržcích vzpomínek. Představujte si, že děláte to, co tyto věty říkají. Zaujměte postoj, že jste zapomněli na něco, co dobře víte, a jen hledáte v paměti. Sebejistě očekávejte, že se vám to každou chvíli vybaví, jako ta drobnost, na niž jste přechodně zapomněli.

Zkuste si představovat, jaké by to bylo, kdybyste se vyloupli z těla a byli při tom pořád vzhůru. Představte si ten scénář… vibrace, zrychlený tlukot srdce, pocit padání, potom vyplouváte z těla. Vložte do toho určité mentální úsilí a znovu tu situaci navoďte, jako by se doopravdy stala. Existuje totiž šance, že skutečně proběhla. Nahlas i potichu odříkávejte aktivační fráze. Vložte do toho sílu.

Jakmile vylovíte útržek stínové paměti cokoliv -, máte klíč k tomu, abyste jich nalezli víc. Tento fragment může pocházet z projekce, lucidního nebo i běžného snu. Všechny jsou propojené, a tudíž cenné. Soustřeďte se na zmíněný fragment pomocí aktivační fráze, která s ním souvisí. S určitým úsilím vaše mysl lokalizuje další stínové vzpomínky, jež s touhle souvisejí. Brzy se objeví ucelenější vzpomínky. Možná budou překroucené a nesouvisle, ale jsou to skutečně vzpomínky. Později je můžete analyzovat. Jakmile se vynoří klíčová slova, zapište si je. Pravidelně to procvičujte a vyvolávání vaší stínové paměti se bude neustále zlepšovat.

Po úvodním pokusu o rozpomenutí nechte malou část své mysli po zbytek dne pátrat na pozadí. Události z běžného života, rádio a televize, slova a myšlenky vám poskytnou spoustu mentálních asociací, které mohou způsobit vynoření stínových vzpomínek. Když je vzpomínka aktivována, okamžitě si ji zapište. Potom nad ní přemýšlejte a zkoušejte ji rozvinout, abyste si vybavili související vzpomínky. Celou dobu mějte po ruce blok a tužku. Když si je okamžitě nezapíšete, Stínové vzpomínky obvykle velmi rychle zmizí. Nikdy na ně není spolehnutí.

Vytrvejte, buďte trpěliví a pracujte na tom dlouhodobě. Věnujte této praxi prvních pár minut po probuzení. Naučit mysl, aby si uměla vybavit stínové vzpomínky, určitě možné je. Doba trvání se u různých lidí liší, ale při každodenním cvičení je to dosažitelné.

Stanovte si to jako výzvu a cíl. Kdykoli se vzbudíte, slibte si, že si vybavíte jeden útržek ze skryté paměti. Máte na to celý den, ale mějte tuhle výzvu na paměti, až ho budete žít. Jakmile uspějete, něčím se odměňte.

Zaznamenání klíčových slov
Důležité je, abyste si klíčová slova a fráze ze stínové vzpomínky okamžitě zaznamenali. Vyvolané stínové vzpomínky vám mohou připadat barvité a pomyslíte si: „Páni, na tohle nikdy nezapomenu!“ Ale ono se to s největší pravděpodobností stane jen o chvilku později. Stínové vzpomínky jsou ze své povahy prchavé a snadno se vytratí. Nikdy jim nemůžete důvěřovat.

Představte si obláček jiskřící energie, vznášející se poblíž vaší hlavy. Tenhle mráček obsahuje vaše nedávné stínové vzpomínky. Pomocí vyvolávacích praktik si ho přitáhnete blíž. Až vám bude proplouvat nad hlavou, vaši mysl zaplaví barvité vzpomínky. Za malou chvíli se mráček zase vzdálí a vzpomínky zmizí. Pracujte na tom usilovně á mráček se s vámi mnohokrát spojí a znovu se odpojí. Může to být frustrující proces, názorně však dokládá prchavou povahu stínových vzpomínek.

Jakmile se stínové vzpomínky objeví, ze všeho nejdřív je musíte zformulovat do několika klíčových slov. Proveďte to s jistou naléhavosti. Zadržíte slova na tak dlouho, abyste si je stihli zapsat. Uveďte jen několik hlavních slov a potom příslušné fráze. Jakmile skončíte, můžete se uvolnit a rozvinout je. Díky tomu se aktivují další stínové vzpomínky, které s nimi souvisejí.

Čím víc budete pracovat na vyvolání stínové paměti, tím lépe vám to půjde. Vaše mysl se to naučí a bude v procesu vyvolávání zběhlá. Zaznamenávání snových vzpomínek je stejně důležité jako zapisování vzpomínek na mimotělní zážitky a lucidní sny. Všechny stínové vzpomínky spolu nějak souvisejí. Zlepšete vyvolávání snů z paměti a aicky se zlepší i vyvolávání OBE.

Odhlédneme-li od obligátního zdůvodnění „jen tak ze zájmu“, vybavování snů a OBE má velkou duchovní i praktickou hodnotu. Bude se vám zdát o neotřelých řešeních záležitostí a problémů reálného života. Obdržíte důležitá varování, vedení a inspiraci. Vice si o těchto věcech povíme později.

Výrazný návrat do těla po proběhnutí OBE
Vybavování OBE se velmi zlepší, pokud má projektovaný dvojník výrazné vzpomínky, a to především ve chvíli návratu do těla. Použijte aktivační frázi, která bude reprezentovat něco z vašich prožitků v průběhu projekce. Tuto frázi pevně udržujte v mysli a při návratu do fyzického těla ji nadšeně vykřikněte.

Příklad: během krátké projekce jste zatlačili rukou do zdi, potom jste se na ni podívali a viděli jste, jak se rozpouští. Potom jste skočili zpět do fyzického těla. Zážitek mohou vystihovat slova „ruce, zeď“ nebo „rozpouštění rukou“. Aktivační frázi pevně udržujte v mysli a při návratu ji skutečně vášnivě a divoce vykřikněte. Nesmírně si tím usnadníte vybavení tohoto prožitku. Pamatujte, vaše stínové vzpomínky musí být dostatečně silné, aby přepsaly vzpomínky na tu stejnou periodu.

Před mnoha lety, kdy jsem se ještě učil, jak dosahovat OBE, jsem měl zážitek, který se týká výše uvedené rady.

Několik měsíců jsem se skoro každou noc pokoušel o výstupy mimo tělo, ale uspěl jsem jen vzácně. Pak se mi jednou povedl snadný výstup a vznášel jsem se v reálném čase a myslel na ten problém. Tenhle OBE byl tak snadný. Hluboce jsem se uvolnil; navodil jsem změněný stav; po užil jsem metodu změny bodu a spustil tím chvění, zrychlený tlukot srdce a pocit podání; najednou jsem hladce vyklouzl z tělo. Proč je OBE normálně tak těžký? ptal jsem se sám sebe. Pak mé napadlo, že těžké je si na OBE vzpomenout, ne výstup mimo tělo jako takový. (Tato myšlenka mi byla poslána mým vyšším já – byl to tip.) Mohlo v tom sehrát roli síla mé mysli v okamžiku návratu, pomyslel jsem si. Pak jsem se vrhl zpátky do těla o divoce provolával úspěch aktivační frází: „Mé ruce se rozpustily“ Moje bdělé centrum vědomí se okamžitě přesunulo do fyzického těla-mysli, kde jsem si náhle uvědomil celou vzpomínku na OBE.

Výše popsaný postup jsem opakoval stále znovu s týmiž výsledky. Když se cíleně vrátím do fyzického těla-mysli a vášnivě vykřiknu aktivační frázi, vzpomínka na OBE je jistá věc. Mějte to, prosím, na paměti, až budete zkoumat a procvičovat OBE sami na sobě.

Poloha a pohodlí
Opět musím zdůraznit, že poloha a pohodlí fyzického těla během projekce přímo ovlivňuje, jak se vám bude dařit zůstat vědomí. Když budete sedět v křesle nebo podepření na lůžku, zjistíte, že tato poloha nepodporuje hluboký spánek. A o to vám právě jde. Mírný diskomfort vám při pokusech o projekci pomůže zachovat mentální bdělost. Zároveň prodlužuje stav mezi spánkem a bděním, čili navozuje kolísání v polobdělém stavu na dobu o něco delší, než je obvyklé. To je neocenitelná deviza pro úspěšný OBE.

Kdybyste studovali větší množství zdokumentovaných OBE, zjistili byste, že k mnoha spontánním mimotělním zážitkům se pojí faktor mírného, nepohodlí nebo mírného rušení. Mírné nepohodlí může být bolení zubu, rýma, cokoli. Mírné rušení způsobí třeba troubení projíždějícího náklaďáku, štěkající pes a další podobné vjemy. Ve všech případech něco probudilo fyzické tělo-mysl projektujícího přesně tím správným způsobem, aby umožnilo záznam a úplné vyvolání vzpomínky na OBE. To obnáší i magické kolísání vědomí během procesu probouzení, které je tak důležité pro úspěšné vybavení si OBE.

Jak udržet stav kolísání vědomí
Důležité je rozvíjet schopnost udržení změněného stavu a být způsobilý pokračovat v práci. Musíte to zvládat, aniž byste při pokusech o výstup příliš často nebo moc hluboko usínali. Zároveň musí mít vaše vědomí možnost balancovat na pokraji spánku. Výstup mimo tělo je pouze část cíle. Důležitější je návrat do těla a efektivní vyvolání vzpomínek na OBE.

Čím déle udržíte své fyzické tělo-mysl v bdělém a přechodném stavu po potenciálně úspěšném výstupu mimo tělo (který se vám v tu dobu může jevit jako nezdar), tím větší máte šanci, že vzpomínky zachytíte. Váš projektovaný dvojník bude oslabený, zůstanete-li ve fyzickém těle-mysli vzhůru. Míra oslabení bude záviset na tom, jak moc jste v tu dobu bdělí. Ale čím déle se budete zdržovat na pokraji spánku, tedy mezi bděním a spánkem, tím víc vzrůstá šance, že opětovný návrat svého projektovaného dvojníka přijmete.

Pokusíte-li se ze strany aspektu fyzického těla-mysli návrat dvojníka vynutit, čehož dosáhnete fyzickým pohybem, vzpomínky na OBE pravděpodobně nezachytíte. Důvod je jasný: jestliže projektovaný dvojník nemá sílu mysli právě v okamžiku, kdy ho nutíte k návratu, jeho vzpomínky nebudou vyvolatelné.

Máte-li tendenci krátce po pokusu o projekci usínat (což může být při nácviku zdlouhavá a vyčerpávající záležitost), většinou docela rychle upadnete do hlubokého spánku. Tím však značně klesá šance, že si na projekci vzpomenete. Dokážete-li setrvat v polobdělém, přechodném stavu jen o pár minut déle, než je obvyklé, šance na vyvolání OBE se naopak zvyšují.

Nezdařený pokus o výstup mimo tělo zpravidla doprovázejí některé příznaky související s projekcí: zrychlený srdeční rytmus, vibrace, pocit padání, astrální vidění a slyšení atd. Když k tomu dojde, většinou zůstanete malátní a vyčerpaní. Neodolatelně vás vábí spánek. Překulíte se, v momentě usnete a velmi rychle se pohroužíte do hlubokého spánku.

Jakkoli se výše popsaný scénář zdá jasný – OBE nevyšel -, je za tím něco víc. Ve většině případů lze říct, že když některé z těchto věcí zažíváte, výstup mimo tělo se zdařil. Vaše fyzické tělo-mysl ztratilo při výstupu kontakt se svým projektovaným dvojníkem, a stalo se to ve chvíli, kdy došlo k rozdělení mysli. To je ten okamžik, kdy příznaky výstupu náhle skončí. Jste malátní a unavení, poněvadž vaše vědomá energie v tu dobu podporuje jak fyzické tělo-mysl, tak vašeho projektovaného dvojníka a možná i do třetice vaši snovou mysl. Převrátíte se na lůžku a usnete. Nebo spíše cítíte, že jste se na posteli obrátili. Jenže ve skutečnosti v tu dobu existujete ve svém rozšířeném energetickém těle, které Robert Monroe popsal jako „druhé tělo“. Je těžké poznat rozdíl. A tak se převrátíte ve svém druhém těle a usnete hlubokým spánkem.

Ze všech výše uvedených důvodů platí, čím déle se udržíte v kolísavém stavu vědomí, tím větší budete mít šanci, že vzpomínky na OBE stáhnete. Klíčovým faktorem, na nějž se zde máte zaměřit, jsou typické pocity provázející výstup mimo tělo. Pokud se dostaví, vyjděte vstříc a snažte se aspoň o pár minut déle nutit sami sebe, abyste zůstali částečně vzhůru a balancovali Ina pokraji spánku. Poskytněte svému projektovanému dvojníkovi trochu času k návratu tím, že přidržíte kouzelné okénko otevřené neboli že sami zůstanete otevření vůči reintegraci a vybavení vzpomínek na OBE.

Cvičení astrálního zraku
Experimentování s astrálním zrakem je velmi zajímavé. Pomůže vám zůstat po výstupu mimo tělo – či po možném výstupu mimo tělo – déle vnímaví ve fyzickém těle-mysli. V určité míře se astrální zrak (vidění přes zavřená oční víčka) většinou projevuje už před nebo během úspěšného výstupu mimo tělo. V těchto chvílích se také může projevit astrální slyšení.

Kvalita astrálního vidění se liší od naprosto jasného až po potemnělé a matné. Díky pravidelnému cvičení bude možné povysunout váš bod astrálního vidění, aby předčil běžné schopnosti nehybného fyzického těla. Je možné vidět celou okolní místnost, aniž byste se fyzicky pohnuli. Když se v této situaci ocitnete, zkuste se svými novými schopnostmi experimentovat a pozorujte místnost kolem sebe i prostor dále. Zaměstná to vaši pozornost a vy tak zůstanete déle bděli v onom stavu na pokraji spánku; díky tomu může v pravý čas dojít k opětovnému spojení bez ztráty vzpomínek na OBE..

Využití astrálního zraku se s praxí zlepšuje. I když třeba místnost kolem sebe zpočátku moc nevidíte, většinou zahlédnete něco zajímavého. Vjemy se mohou lišit, od hypnagogické obrazotvornosti až po složité metaforické astrální vize. Je možné, že nevidíte nic než slabé tečky světla, zeď za sebou, ruku atd. At’ už je to cokoliv, pozorujte to a hrajte si s ohniskem svých očí za zavřenými víčky, snažte se to, co vidíte, lépe zaostřit a přemístit bod vidění. Chcete-li změnit polohu bodu vidění, snažte se nehýbat hlavou ani fyzickýma očima. Pohybujte pouze tímto bodem.

Pokud je vaše astrální vidění nejasné nebo rozostřené, udílejte tiché mentální povely: „Dej mi zrak, TEĎ!“, nebo: „Dej mi jasnost, TEĎ!“

Oči fyzického těla nikdy neotvírejte, ani nehýbejte víčky, abyste se přesvědčili, zda jsou vaše oči otevřené nebo zavřené. Uvolněte se a na víčka zapomeňte. Dokážete-li bod vidění přemístit do perspektiv, jež by byly pro fyzické tělo nemožné, pak zažíváte astrální vidění. Navíc kdyby byly vaše fyzické oči otevřené, museli byste chvílemi zamrkat. Pokud necítíte nutkání mrknout, jedná se o astrální vidění.

Krátký OBE s vědomým návratem
Úspěšná reintegrace spojená s vybavením vzpomínek na OBE funguje lépe, když je návrat projektovaného dvojníka záměrný. Musí proběhnout v době, kdy fyzické tělo-mysl stále balancuje mezi bděním a spánkem nebo ve velmi lehkém spánku. Hlubší úrovně spánku cílený návrat projektovaného dvojníka neumožňují, pokud se nevyskytne slabý rušivý vjem, který by vedl k částečnému probuzení: průjezd náklaďáku, zatroubení atd.

Opět zdůrazňují, že když máte zažívat vědomé výstupy mimo tělo, musí se fyzické tělo-mysl nacházet v procesu usínání, nebo ve změněném, usínání podobnému stavu. Za účelem úspěšné reintegrace musí být fyzické tělo-mysl v procesu probouzení. Optimální stav, kdy k tomu má dojít, je kolísání mezi bděním a spánkem.

Během samotného OBE je většina projektujících tak unešená novým stavem bytí, že na své čekající fyzické tělo zcela zapomenou. Na návrat vůbec nepomyslí, dokud neucítí, že jsou tažení zpátky, a když se přirozeně vzbudí, je to až o několik hodin později. V době vlastní projekce předpokládají, že na tak silné prožitky nikdy nezapomenou. „Tohle je tak úžasné; nikdy na to nezapomenu!“ Jenže právě předpoklad, že si OBE budeme pamatovat – zapomínajíce na rozdělení mysli a vrtošivou povahu stínové paměti -, je zaručený způsob, jak o vzpomínky na OBE přijít.

Zopakuji vám to znovu: Když se dostanete ven z těla, ať je tento zážitek velmi krátký. Ukázněte se a zase se do fyzického těla vraťte. Deset vteřin venku a potom rychle zpátky, s nadšeným pokřikem zvolené fráze pro aktivaci stínové paměti. Pomůže, když budete zhruba vědět, jak dlouho dokážete v kolísavém polobdělém stavu vydržet – raději si to zaznamenejte. Se svým projektovaným dvojníkem můžete spolupracovat, abyste vyvolání vzpomínek na OBE napomohli.

Desetivteřinový mimotělní zážitek s vědomým výstupem je významný úspěch. Bude pro vás znamenat osobní zkušenost, která vám změní život. Délku následujících projekcí potom můžete postupně zvyšovat. Ovšem první úspěšný vědomý výstup mimo tělo a návrat je tím nejdůležitějším, jaký kdy budete mít. Je to tenhle zážitek, který přesune OBE z říše možností do vaší nepopiratelně osobní zkušenosti. Dá vám něco reálného, na čem můžete stavět. Navíc uznání reálnosti mimotělních zážitků významně ovlivní váš systém osobní víry.

Mimotělními zážitky se zabývám už léta, cvičím, zkoumám, učím. U většiny úspěšných příběhů o OBE, které slýchám, neustále figuruje jeden a týž faktor: byly velmi krátké. Tito lidé se krátce po výstupu do fyzického těla záměrně vrátili. Význam a efektivní přínos tohoto faktoru nemohu dostatečně zdůraznit. Musíte se vrátit a vstoupit zpět do fyzického těla dřív, než usne hlubokým spánkem.

Dalším ukazatelem hodnoty krátkých OBE je vysoká míra úspěšnosti, jaké dosahují na svých seminářích, kde lidi provádím výstupem mimo tělo, zatímco sedí na židlích. Týká se to hlavně velmi krátkých OBE, nicméně jsou reálné a hlavně opakovatelně.

Jakmile dosáhnete vědomého výstupu mimo tělo, ukázněte se a přimějte se k návratu. Vyjděte ze svého těla, vzdalte se od něj na šest metrů, rychle se podívejte na své ruce a sledujte, jak se rozpouštějí; pak se vrhněte zpátky do fyzického těla a nahlas provolejte aktivační frázi. Nic dalšího nedělejte. Pak tuto frázi okamžitě zformulujte a klíčová slova si zapište.

Úspěšně zapamatovaná desetivteřinová projekce vyváží všechny ty desetitisíce celonočních výprav, na něž jste zapomněli. Při prvních několika pobytech mimo tělo se nesnažte dělat cokoli jiného. Vyjděte ze svého těla, skočte zpět, formulujte, zapište klíčová slova, pamatujte si – pamatujte si. Dejte sami sobě něco, na čem můžete stavět. Pak teprve pomýšlejte na to, že pokročíte dál.

Průběžně komentáře a afirmace
Bude-li váš projektovaný dvojník průběžně komentovat probíhající OBE, zlepší se vaše schopnost vybavit si zážitek. Se záměrným, nadšeným návratem souvisí tato praxe v tom, že když se vaše vědomá pozornost zaměřuje na to, co se v průběhu OBE děje, je pak tato vzpomínka silnější. Váš projektovaný dvojník by měl během mimotělního zážitku mluvit, pronášet poznámky a popisovat všechno tak, jak se to děje nebo jak to vidí. Tento komentář obecně posiluje vzpomínky na OBE a činí je přístupnějšími v době, kdy dojde k opětovnému spojení. Navíc vám pomáhá udržet projektovaného dvojníka v soustředění a zmírňuje kolísání reality.

Fyzický aspekt vás může v kterémkoli okamžiku strhnout zpátky do těla. Kolem domu projede náklaďák a je konec. Pokud nemáte vědomé spojení s tím, co podnikáte čemuž právě napomáhá průběžný komentář -, vzpomínku na OBE pravděpodobně ztratíte.

Prospěšné také je, když projektovaný dvojník pronáší během OBE pravidelně afirmace. Z toho důvodu pravidelně prohlašujte – a přikazujte -, že si vše zapamatujete. Třeba těmito slovy: „Tohle si budu pamatovat. Všechno si pamatuji.“ Afirmací si zajistíte pomoc svého vyššího já, aby vám po reintegraci pomohlo na OBE si vzpomenout. V tomto ohledu je vaše vyšší já držitelem univerzálního klíče.

Naplánované cíle OBE
Své mimotělní zážitky si plánujte a mějte v úmyslu se plánu držet. Stanovte si několik základních cílů, kterých chcete dosáhnout. Ať jsou tyto cíle jednoduchá v krátkém čase dosažitelné, abyste mohli uskutečnit záměrný návrat a zlepšit tak vybavovací schopnosti. Projektovaný dvojník dostane něco, na co se může během OBE zaměřit – tedy plán -, a váš aspekt v podobě fyzického těla-mysli bude mít určité ponětí o tom, co projektovaný dvojník dělá. To vám po sjednocení pomůže zachytit vzpomínky na OBE pomocí konkrétnějších aktivačních frází.

Například máte v plánu projít po výstupu dveřmi nebo zdí do sousedního pokoje a na něco se podívat, pak se chcete dívat, jak pokládáte ruku na něco pevného, poté chcete sledovat své ruce. Následně povede vaše cesta zpátky a skočíte do fyzického těla s nadšeným voláním klíčových slov.

Až získáte víc zkušeností, mohou být cíle OBE samozřejmě složitější. Prozatím doporučuji dětské krůčky. Pobyt mimo tělo prodlužujte pozvolna, asi tak po deseti vteřinách. Pokud už máte OBE vzpomínky na několik výstupů a potom ustanou, omezte čas, který trávíte venku – čili vraťte se zpět k základům -, dokud se vaše vybavovací schopnost nezlepší.

Práce s efektem rozdělení mysli

Existuje několik způsobů, jak lze rozdělení mysli využít k vybavení vzpomínek na OBE; jde o využití vjemů při návratu k tomu, aby vám řekly, kdy máte začít používat techniky pro vyvolání OBE a aktivační fráze.

Vjemy při návratu z OBE
Někteří lidé ve snaze usnout často zažívají náhlé pocity padání, může se to stát i několikrát po sobě. Výsledkem mnohdy je, že lapají po dechu a chytají se boků postele, jako by chtěli pád zastavit. V životě se to přihodí většině z nás, zvlášť pokud jsme přetažení. Tyhle pocity jsou způsobeny krátkými výstupy mimo tělo a následnými návraty.

Máte-li při usínání sklony zažívat tyhlety krátké pocity padání, možná by neškodilo trochu experimentovat a pokusit se zůstat déle než obvykle, vznášet se a kolísat na pomezí mezi stavy bdění a spánku. Zvedněte předloktí do svislé polohy, aby lokty spočívaly na lůžku. Kdykoli začnete usínat, vaše ruce spadnou a s trhnutím vás probudí. Tím prodloužíte dobu usínání, kdy budete balancovat mezi bdělým stavem a spánkem. Navíc tato praxe zvyšuje pravděpodobnost, že zachytíte vzpomínky na krátké mimotělní zážitky.

Když se projektovaný dvojník vrátí a vstoupí zpět do těla, způsobí mírný, ale zřetelný příliv energie, mravenčení, jež projede fyzickým tělem směrem nahoru; většinou ho zaznamenáte v břiše a hrudi a často jej doprovází krátký pocit padá. ní. Jestliže je vaše fyzické tělo-mysl částečně vzhůru, tento energetický příval s vámi obvykle trhne a probudí vás k plnému vědomí.

Pokud jste cítily vjemy spojené s výstupem nebo jste po pokusu o projekci zůstali malátní a unavení, existuje slušná šance, že jste se vskutku projektovali. A když za pár minut ucítíte něco podobného – slabé mravenčení projíždějící tělem -, je téměř jistě, že se právě vrátil váš projektovaný dvojník. Tohle je ideální doba k uplatnění metod pro vyvolání stínové paměti. Zapátrejte se silným pocitem, že jste právě něco zapomněli, a použijte aktivační fráze pro vyvolání paměti. Posaďte se, spusťte nohy na zem a vložte do toho určité úsilí. Ty vzpomínky tam jsou, jen schované někde těsně pod povrchem.

Návrat do těla
Mnoho lidí se strachuje, že se po projekci ztratí nebo se nebudou moci vrátit do fyzického těla. Pokud vím, energetickou šňůru, která spojuje fyzické tělo-mysl s projektovaným dvojníkem, nelze přerušit a ztratit se nemůžete. Většinou se projektovaný dvojník může do fyzického těla vrátit kdykoli, stačí si jej během OBE představit i s okolním prostorem a natáhnout se po něm, nebo vydat pří, slušné povely.

Návratu může dočasně zabránit pouze jediná věc. V případě, že se fyzické tělo pohroužilo do hlubokého spánku, může se projektovaný dvojník dočasně ocitnout takříkajíc uzamčený venku. Pamatujte, že fyzické tělo-mysl se musí nacházet v procesu usínání, nebo ve srovnatelném změněném stavu, aby mohl výstup mimo tělo proběhnout. Totéž platí i v opačném případě: fyzické tělo-mysl musí být schopné probuzení, aby návrat dvojníka umožnilo. Uzamčení venku mimo tělo vyvolá někdy úzkost, neboť projektující může začít věřit tomu, že zemřel. Sám jsem to zažil také a mezitím jsem radil jiným lidem, kterým se to stalo. Když nevíte, co se děje, může to být docela strašidelná zkušenost.

Kontaktoval mě jeden muž po zvlášť znepokojivém mimotělním zážitku. Uskutečnil ve své době mnoho projekcí, ale ta poslední ho řádně vyděsila. Řekl, že kvůli ní nemohl několik týdnů spát. Jeho OBE začal jako normální výstup do zóny reálného času. Pohyboval se po bytě a vešel do jiného pokoje. Vyhlédl z okna a o několik pater níž spatřil na ulici černý pohřební vůz, jak přijíždí k jeho domu. Potom se zkoušel vrátit do fyzického těla – začínal být trochu znepokojený. Návrat se nezdařil a on skončil vleže na svém těle. Nešlo se dostat zpátky, ať to zkoušel jakkoliv. Muž začal panikařit. Jeho fyzické tělo mu připadalo studené a vlhké a velmi ztuhlé. Vrátil se do vedlejšího pokoje a znovu se podíval z okna. Uviděl dva muže v černých oblecích, jak nesou do domu otevřenou rakev. Panika dostoupila vrcholu. Letěl zpátky ke svému tělu, prosil a tloukl do něj, avšak marně; zdálo se, že život z něj vyprchal. Najednou zazvonil telefon. V tu ránu byl muž zpátky v těle. Potom už se hrozně bál znovu usnout. (Někdo v jeho domě tu noc očividně zemřel a příjezd pohřebního vozu byl reálný.) Muž si dal dvě a dvě dohromady a vyšlo mu pět.

Výše popsaný scénář je poměrně typická ukázka toho, co se může stát, když nechápete mechanismus OBE. O mimotělních zážitcích stále mnoho věcí nevíme, ale jedna z nich je jistá: aby mohl návrat proběhnout, musí být fyzické tělo-mysl v procesu probouzení, jinak se reintegrace nemůže uskutečnit.

Fyzické tělo bude projektovanému dvojníkovi připadat na dotek studené, lepkavé a bez života. To ale nevěstí nic hrozného. Je to prostě způsob, jakým je fyzické tělo dvojníkem vnímáno.

Ve všech případech, kdy se lidé na tento typ zkušenosti upamatovali, způsobila nějaká událost z reálného života – hluk, jako třeba zvonění budíku nebo telefonu -, že se fyzické tělo vzbudilo krátce poté, co projektovaný dvojník začal být znepokojený. Tento podnět probudí hluboce spící fyzické tělo a umožní dvojníkovi návrat. Intenzita strašidelných vzpomínek je zárukou, že si je dotyční vybaví. To je taky jediný důvod, proč si na tento typ zkušenosti vzpomínají. Když by návrat nezpůsobil rušivý podnět z reálného života, projektovaný dvojník by se brzy přemístil do vyšších úrovní astrálu. Později, až se fyzické tělo přirozeně vzbudí, nezůstane žádná vzpomínka na rušivé události.

Stínové vzpomínky na takové případy vždy obsahují silný emocionální náboj (často je to strach), který zaplaví fyzickou mysl v době, kdy se probouzí do bdělého stavu. To si vynutí okamžité vybavení znepokojivé mimotělní zkušenosti, a je to ironickou shodou okolností právě typ, na nějž by většina projektujících raději zapomněla. Tento typ zkušenosti může projektujícího rozrušit a často v něm zanechá strach z mimotělních zážitků. Pokud se vám to stane, měli byste ke zmírnění strachu použít afirmace. Například: „Projektuji bezpečně a radostně a vracím se do těla s kompletními vzpomínkami.“

Nejlepší rada, jakou mohu dát projektujícím, kteří se ocitnou dočasně uzamčení mimo tělo, zní, že tahle zkušenost je neškodná. Klidně dál zkoumejte a užívejte si času, který můžete strávit mimo tělo. Možná si na to později nevzpomenete, ale tímhle se opravdu nenechte zastavit. Užívejte si toho, dokud můžete. Nejdůležitější je v takové chvíli nezpanikařit.

Smrt je docela extrémní událost, mírně řečeno. I kdybyste zemřeli pokojně ve spánku, tato závažná příhoda by vás zcela jistě aspoň na chviličku vzbudila. Pokud jste tedy necítili, že by se schylovalo k něčemu mimořádnému, pusťte to, prosím, z hlavy.

Kdybyste během OBE zemřeli, na světě není nic, čím byste tomu mohli zabránit. Když ale zůstanete uzamčení mimo své fyzické tělo, zachovejte klid, a to vám velmi pomůže. Rozhlédněte se. Pokud nespatříte nic mimořádného, žádný světelný tunel apod., vaše fyzické tělo v tu dobu jen hluboce spí. Zakrátko se opět vzbudí a zavolá vás zpátky, aniž by mu to sebeméně ublížilo.

Prodloužení přechodného stavu při návratu
Kolísání vědomí mezi stavy bdění a spánku je ideální doba pro návrat do těla z OBE. Tento přechodný stav je možné při probouzení navodit pomocí nahraných zvuků, které vás budou jemně a v pravidelných intervalech budit. Sežeňte si nebo sami nahrajte CD, kde se budou pravidelně ozývat přiměřeně hlasité zvukové signály, které vás velmi jemně vzbudí. Potřebujete k tomu jen několik tlumených zvuků, které zaznívají asi každou půlminutu. Některé mobilní telefony jsou vybaveny budícími zvuky, které se k tomu dokonale hodí, začínají slabým klapáním a postupně zhruba každých dvacet vteřin zesilují. Zapojte představivost a nahrajte si něco, co na vás funguje. ]de o to, aby buzení bylo co nejjemnější, s delšími pauzami mezi zvukovými signály, které vám poskytnou čas k zamyšlení a vyvolání stínové paměti.

V ideálním případě by se měl projektovaný dvojník vrátit záměrně, jakmile ho upozorní rušivé zvukové signály. Tímto způsobem zvýšíte na maximum šance, že si vzpomínky na tento zážitek vybavíte.

Súvisiace články  
Aký tranz pre úspešné astrálne cestovanie?
Astrální cestování: Robert Bruce 
Vysvetlenie spánkovej paralýzy 
Spánková paralýza – osobné zážitky 
Lucidné snívanie verzus Astrálne cestovanie
Astrálne cestovanie
Cvičenia astrálnej projekcie  
Duchovia najmocnejších objektov Vesmíru
Meditačný tranz pomocou špičkových technológií  
Vaše otázky, naše odpovede 
Astrálna mágia

 

doplnil a pravil Peter & Spol