Inteligencie & Schopnosti


Druhy schopností

R.B.Cattell (1971) –  perceptivní a efektorické

J.P.Guilford (1959) – perceptivní, psychomotorické, intelektové  Nejčastější dělení schopností je na specifické a obecné = inteligence


Druhy inteligence

divergentní  & konvergentní

R.B.Cattell (1941):  a) fluidní  b)  krystalická

Ch.E. Spearman: G-faktor a tzv. speciální S-faktor

C.Burt rozlišuje I. verbální a neverbální

L.L.Thurstone (1963) díky faktorové analýze rozlišil:

– slovní porozumění (rychle chápat význam slov)
– slovní plynulost (rychle nalézat vhodná slova)
– operace s čísly                           – prostorovou představivost
– paměť (uchovat a pohotově vybavit)
– pohotovost vnímání (postřehnout podrobnosti, všímavost)
– usuzování (nacházet pravidla pro řešení nových složitých úloh)

 

Test struktury inteligence (TSI Amthauer) – 9 subtestů:

IN – informace (logický úsudek),         
EL – eliminace slova (jazykový cit),
AN – analogie (komb.sch., chápání vztahů ),
GE – generalizace, zobecňování (tvoření pojmů),
AR – aritmetika (praktické početní myšlení),
NU – numerické řady (teoretické početní myšlení, nalézt zákon řady),
PL – plošná představivost,             SP – prostorová představivost
ME – memory, mechanická paměť


Měření inteligence

– r.1905: fr. psych. A.Binet a T.Simon zavedli pojem  mentální věk

– r.1912: W.Stern zavedl pojem inteligenční kvocient    

IQ = MV/ChV x 100

 

Howard Gardner – devět dimenzí inteligence:

  • jazyková (lingvistická) – srozumitelné a přesvědčivé vyjadřování, porozumění čtenému textu a mluvenému slovu
  • logicko-matematická – klasická IQ, řešení problémů, matem.úloh
  • představivost prostorová a plošná – např. orientace na mapě, ukládání zavazadel do kufru automobilu
  • pohybová (tělesně-kinestetická) – talent v oblasti tance, sportu, pohybu obecně, ale i manuální zručnost (modelování)
  • hudební – schopnost vnímat hudbu, komponování, improvizace
  • intrapersonální = i. osobnostního rozvoje: sch. vnímat, pohotově registrovat a ovládat své vlastní emoce, schopnost seberegulace, selfkoncept (= sebepoznání + sebehodnocení + seberozvoj)
  • interpersonální – i. pro mezilidské vztahy, schopnost vyjednávat, porozumět chování jiných lidí
  • ekologická, přírodní – vztah k přírodě, ekologické cítění
  • spirituální – pochopení tzv. transempirické dimenze osobnosti

 

Robert J. Sternberg – tři druhy tzv. úspěšné inteligence:

  • analytická – schopnost analyzovat a zhodnocovat myšlenky, řešit problémy a dělat správná rozhodnutí
  • kreativní – schopnost překročit hranice daného a vytvořit nové a zajímavé myšlenky
  • praktická – schopnost převádět teorii do praxe, aplikovat abstraktní myšlenky v praktickém životě

 

IQ – pásma

(% výskytu v populaci – dle celosvětově užívané kategorizace inteligence) a rámcové předpoklady pro vzdělávací a tvůrčí činnost (uplatnění v životě):

140 a více … genialita (0,2%): absolutní předpoklady pro tvůrčí činnost, určují směr poznání ostatním

130-139 … výjimečná, superiorní I. (2,8%): mimořádné předpoklady, vynikající manažeři

120-129 … vysoce nadprůměrná I. (6,0%): snadno vystuduje VŠ, může dosáhnout vynikajících výsledků v tvůrčí i manažerské činnosti

110-119 … nadprůměrná I. (12%): vystuduje VŠ, při vysoké pracovitosti může získat mimořádné pracovní postavení

 90-109 … průměrná I. (50%):
a) lepší průměr (100-109): VŠ vystuduje jen s obtížemi, důsledností a pracovitostí může získat společenské zařazení předchozí kategorie
b) slabší průměr (90-99): dokáže složit maturitní zkoušku,
v práci se uplatní ve středním postavení

 80-89  …  podprůměrná I. (10%): dokáže absolvovat ZŠ a dobře se uplatnit v manuálních profesí

 70-79  …  velmi podprůměrná I. (10%): s problémy zvládne ZŠ, úspěšný ve zvláštní škole

 50-69  …  nižší stupeň slabomyslnosti (oligofrenie) – dříve debilita (6,8%): je-li dobře veden, absolvuje zvláštní školu, je částečně vzdělavatelný i vychovatelný

 20-49  … střední stupeň slabomyslnosti – dříve imbecilita (2,0): nevzdělavatelný, ale vychovatelný, osvojí si základní sebeobslužné návyky

 0-19 … těžký stupeň slabomyslnosti – dříve idiotie (0,2%): nevzdělavatelný a nevychovatelný

 

J.P.Guilford v r.1967 vytvořil tzv. prostorový model inteligence, kde každý faktor inteligence je popisován ze tří hledisek, prostorových dimenzí (šířka, hloubka a výška):

  1. a) obsah myšlení (šířka – 4 druhy), určitý druh informace, který může být:
  • figurální – konkrétní materiál, jak jej vnímáme smysly (věci, které vidíme, slyšíme, cítíme …), velikost, barva, tvar …
  • symbolický – písmena, hlásky, čísla, znaky,
  • sémantický – slova s jejich myšlenkovým obsahem, pojmy,
  • behaviorální – vztahující se k chování (prvky sociální inteligence),
  1. b) operace myšlení (hloubka – 5 aspektů), která vede k výsledku v oblasti:
  • poznávání – objevování nového, jeho pochopení
  • paměti – uchování nově poznaného,
  • divergentní produkce – rozbíhá se do různým směrů, hledá rozdílnosti, vymýšlí různé varianty řešení
  • konvergentní produkce – sbíhavá myšlení, nutno najít jedinou správnou odpověď výběrem z více alternativ
  • hodnocení – rozhodnutí vzhledem k správnosti, vhodnosti, dobru,
  1. c) produkty (výsledky) myšlení (výška – 6 produktů), kterým mohou být:
  • jednotky, elementy – jednoduchá slova, čísla, obrazy
  • třídy – vyčlenit z řady objektů ty, které mají něco společného
  • relace – odhalit souvislosti, vztahy mezi několika prvky
  • systémy – nacházet zákonitosti, které tvoří z prvků celek
  • transformace – sch.provádět s materiálem změny různého druhu
  • implikace – nalézání závislostí, sch. prozíravě předvídat, intuice

Každá krychlička modelu udává určitou schopnost, kterou můžeme určit v dimenzích „obsahu, operace a výsledku“. Teoreticky tedy existuje celkem 4x5x6 = 120 možných faktorů inteligence (zatím jich bylo poznáno přes 50). ZDROJ

 

 

Spirituálna inteligencia (SQ)
je o schopnosti človeka – jeho mysle – nadviazať spojenie s nadvedomým a prostredníctvom neho zo spirituálneho Zdroja čerpať poznanie.

Spirituálna inteligencia – SQ – je zároveň o schopnosti v bežnom živote využívať intuíciu a šiesty zmysel, čo je fenomén považovaný za silno rozvinutú intuíciu.

Nositeľovi vyššej SQ je známa skutočná štruktúra podstaty Stvorenia, počnúc monistickým Duchom a končiac duálnou fyzickou realitou. O vyznávačoch náboženstiev, ktorých poznanie pramení z dogiem a neprávd a ktoré vďaka tomu popierajú animistickú podstatu Stvorenia, sa práve preto nedá hovoriť o nejakej pozitívnej hodnote SQ. Ich spirituálna inteligencia je buď na nulovej hodnote alebo ak by sme už o nejakých hodnotách hovoriť mali, išlo by o numerá so „záporným znamienkom“.

Matematika nepozná priame numerické vyjadrenie nekonečna či singularity, používa k tomu len symboly matematického jazyka.

Číslo „nula“ sa singulárnej hodnote nerovná.

Ak v tejto súvislosti povieme, že niekto má nekonečnú spirituálnu inteligenciu, túto nevyčísliteľnú hodnotu môžeme priradiť jedine Stvoriteľovi. A čím bližšie smerom k Nemu sa niekto v empirickom a teoretickom poznaní priblíži, tým síce väčšie numero dostane, no singulárnu hodnotu nikdy nedosiahne, pretože tá náleží len Stvoriteľovi alebo ináč povedané, nekonečnej inteligencii.

 

EQ vs IQ: Which is Best for Collaborative Leadership?

 Článok

 

Prečítaj si tiež What’s The Difference Between EQ And IQ?

 

Súvisiace články  
Racionalita verzus Iracionalita
Svet duchov – fantázia či realita? 
Vnímanie v rôznych prostrediach reality
  
Aktivity v Astrály verzus talent

 

Peter & Spol

Red circle and pentagram on a black background